Facebook
Instagram
Ivana byla zklamaná z ubytování na dovolené, chybělo jí soukromí. Sousedé se spolu stále vybavovali o nesmyslech a i v noci je bylo slyšet až příliš. S přítelem si mysleli, že jsou to primitivové. Po několika dnech ale Ivana změnila názor.
Když jsme s Vojtou (34) na dovolené v Řecku dorazili do našeho hotelového apartmánu, zjistili jsme, že se o terasu dělíme s postarším párem. Už z jejich prvních vět to vypadalo, že tato dovolená bude „za všechny prachy“.
Sousedy jsme měli snad za trest
Autobus nás po nekonečné jízdě z letiště konečně vysadil u penzionu. Odhodili jsme tašky, Vojta skočil do sprchy a já otevřela dveře na terasu. „Láďo, pojď se podívat na ten výhled. To je nejlepší místo, jaký jsme tu mohli dostat! Díky bohu, že jsem to zamluvila už v lednu. Minule to byla úplná díra!“ hulákala paní, se kterou jsme bohužel sdíleli prostornou terasu.
„Důležitý stejně je, že tu máme pořádnou postel. Pojď zkusit, jak to péruje, kočičko,“ ozval se úlisný mužský hlas a já raději hned zavřela dveře. Následující noc jsme od sousedů dostali slušnou ukázku jejich milostného života. Když jsme se pak ráno s Vojtou celí nevyspalí šourali na snídani, ti dva už nasedali na zapůjčený skútr.
„Takhle pozdě vstávat? My už máme za sebou východ slunce na pláži a teď hurá na soukromou nuda pláž!“ volala na nás dáma v letech. Během snídaně jsme s Vojtou pomlouvali naše sousedy a zuřili, že je budeme muset poslouchat celý týden. Ubytování jsem vybírala já, takže jsem si nedostatek soukromí dávala za vinu.
Můj přítel neměl zájem o nic
Když nám delegátka na odpolední schůzce nabídla několik výletů, musela jsem Vojtu přemlouvat, abychom se zapsali alespoň na jeden. Nejraději by se potápěl jen na městské pláži a nic pořádného nepodnikl. Za výlety se mu nechtělo utrácet a neměl náladu na další „Čecháčky“, jak s oblibou říkal.
„Tu horskou vesničku doporučujeme, už nás tam znají. A výlet lodí určitě taky, my byli už pětkrát. Jsme tu totiž po jedenácté!“ hlásili naši hluční sousedi, kterým jsme tajně začali říkat Hujerovi. Nechali se slyšet, že městská pláž je pro lenochody a oni už nedají dopustit na okolní panenská místa.
Během večírku pro turisty hrála živá kapela a místní tanečníci se nás snažili dostat do kola. Doslova to se mnou šilo. Vojta se ale cítil povznesený nad takovou zábavu. A já se přistihla, jak závidím Hujerovým, že se tak bezprostředně baví. Na konci pobytu mě štvali nejen sousedi, ale i Vojta. Na jediném výletě do hor jsme se ještě navíc pohádali.
Už vím, co mi vadilo doopravdy
Vyčetla jsem mu, že jsme se nejeli podívat na okolní pláže a celkově kazí každou zábavu. Řekl mi, že jsem nesnesitelná. Jako naši sousedi... Na to konto jsem se urazila a utekla do kavárny. Za chvíli jsem si všimla, že se ke mně blíží paní Hujerová. Neměla jsem na tu osobu ani trochu náladu!
„Děvenko, vy si potřebujete koupit nějaký krásný šperk pro radost. Na slzičky si pak ani nevzpomenete. S chlapama jsou někdy starosti. Tak pojďte,“ přesvědčovala mě a já k ní najednou pocítila jakousi náklonnost. Dala jsem na její radu a v nedalekém obchůdku si zakoupila krásné náušnice. Mám je dodnes a na to místo vzpomínám moc ráda. Uvědomila jsem si tehdy, že mě neštvou ani tak sousedi plní přehnaného entuziazmu, ale spíš přítel bez elánu. Jeho už nemám, zato náušnice ano.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
