Anežka (30): Šla jsem na dovolenou a nikomu nic neřekla. Nejenže jsem si odpočinula, ale ještě jsem si vydělala

Anežka má dobře placenou práci, ale zato dře jako mezek. Dovolená v Řecku jí změnila život. Pochopila, že člověk nemusí zůstávat na jednom místě a smyslem života není pouze dřít.

Jana Jánská
Jana Jánská 24. 07. 2025 15:00


Letní dovolenou jsem vůbec neměla v plánu. Práce mě pohlcovala natolik, že jsem si nemohla dovolit ani pomyslet na nějaké volno. Moje šéfová mě v tom jen utvrzovala – pořád dokola opakovala, že odpočinek je luxus pro lidi, kteří nechtějí být úspěšní. Jenže já si nebyla jistá, jestli vůbec chci být ten typ „úspěšného člověka“.

Někdy si prostě musíte odpočinout

Práce tvoří velkou část mého života. Jestli ji mám ráda – to už je jiná kapitola. Spíš jsem si na některé věci zvykla a přestala je řešit. Ten tlak na to, abych neustále podávala stoprocentní výkon, je obrovský. A musím přiznat, že mě to šíleně vysiluje. Moje tělo volalo po odpočinku, ale já to ignorovala.

Až jednou, když jsem na internetu hledala kolo pro svého malého synovce, narazila jsem na zajímavou nabídku. Týdenní pobyt v luxusním hotelu v Řecku, mimo hlavní sezónu, za skvělou cenu. Mělo to ale háček – nabízeli částečné proplacení nákladů výměnou za upřímnou a podrobnou zpětnou vazbu na fungování hotelu. Jinými slovy hledali testery. Splňovala jsem všechny podmínky. Řekla jsem si, že nemám co ztratit, a přihlásila jsem se. Vzali mě.

V práci jsem si vybrala starou dovolenou. Šéfové i kolegům jsem řekla, že si potřebuji vyřídit nějaké osobní záležitosti, a že je nejvyšší čas se do toho pustit. Neměla jsem potřebu – a ani chuť – komukoliv říkat, že letím do Řecka. Dokonce ani moje sestra, ani rodiče o tom nevěděli. Nechtěla jsem odpovídat na spoustu zbytečných otázek o tom, proč letím teď, proč sama, a tak dále. Nechala jsem si to jen pro sebe. Nejsem ani typ, co sdílí každou věc na sociálních sítích, takže mě ani nenapadlo fotit se na pláži nebo se chlubit výhledem z balkonu.

Dovolená se fakt povedla

Hotel byl v malebném městečku na ostrově Korfu. Mramorové podlahy, bazén s křišťálově čistou vodou, umělecké dekorace – byla jsem unešená. Personál samozřejmě netušil, že jsem tady v roli testera. Připadala jsem si jako tajná agentka. Měla jsem za úkol psát denní zprávy a odevzdávat je do určité hodiny. Jinak jsem mohla dělat, co se mi zachtělo. Reporty a tabulky jsou moje denní rutina, takže to pro mě nebyl žádný problém.

To místo bylo nádherné. Ležela jsem na lehátku, popíjela studené mojito a došlo mi, jak moc jsem ten odpočinek potřebovala. Byla jsem vyčerpaná. Ani na vteřinu jsem nelitovala, že jsem tam šla.

Třetí den ke mně přišel pohledný muž a zeptal se, jestli jsem ta testerka z Česka. Když viděl můj zmatený výraz, hned se představil. „Omlouvám se,“ řekl. „Jsem Kostas, majitel hotelu.

Dali jsme se do řeči a pak jsme se prošli po pláži. Nebylo na tom nic romantického. Padli jsme si do noty, ale bylo to čistě přátelské. Kostas byl s mými zprávami velmi spokojený. Řekl, že přesně tohle očekával – a že pro mě má nabídku...

Dobře placená práce může být příjemná

Baví tě psaní?“ zeptal se mě Kostas a pozorně si mě prohlížel.

Ano,“ odpověděla jsem. „Píšu už od dětství, ale spíš jen tak pro sebe.

Víš, mám problém s marketingem. Potřeboval bych kvalitní texty na web, který by si zasloužil trochu oživit.

Navrhuješ, abych to dělala já?“ zeptala jsem se.

Nenavrhuju,“ usmál se. „Já ti to rovnou nabízím.

Druhý den ráno jsme u kávy probrali detaily. Dohodli jsme se, že se tomu budu věnovat po návratu domů, abych si ještě v klidu užila zbytek dovolené. Kostas mi ukázal několik zajímavých míst na ostrově a slíbil, že pokud se někdy ubytuju v některém z jeho hotelů, dostanu slevu. Domů jsem se vracela trochu smutná, a tak jsem sama sobě slíbila, že se na Korfu určitě vrátím. Opravdu se mi tam líbilo.

Protože jsem přiletěla v pátek večer, věnovala jsem se celý víkend práci na Kostasově zakázce. Strašně mě to bavilo. Už dlouho jsem si neužívala psaní takovým způsobem. Když jsem mu všechno odeslala, byl nadšený. A poslal mi 1500 eur. Měla jsem obrovskou radost – už jen proto, že jsem si do té doby neuvědomovala, že vydělat si slušné peníze nemusí být vždycky dřina. Ve své běžné práci se nadřu jako kůň. A teď jsem měla důkaz, že to může jít i jinak. Navíc jsem ještě dostala zpátky peníze, které jsem dala za dovolenou.

Změnilo mi to život

V pondělí jsem se vrátila do kanceláře s úplně jiným nastavením. Ten vnitřní tlak, že musím být nejlepší a všechno zvládnout sama, najednou zmizel. Když mě šéfová požádala, abych v pátek zůstala přesčas, bez okolků jsem odmítla – a neměla jsem potřebu cokoliv vysvětlovat. Věděla jsem, že to nespěchá, a můžu se tomu věnovat v pondělí. Byla překvapená, ale přinutit mě nemohla.

Mezitím jsem začala vážně přemýšlet o změně práce. V téhle firmě už jsem byla až moc dlouho. Možná přišel čas na změnu. Řekla jsem o tom kamarádce, ale moc nadšená nebyla. „Vždyť bereš dobré peníze,“ kroutila hlavou. „Proč si komplikovat život?

Nepřijde ti nesmyslné zůstávat věčně na jednom místě?“ zeptala jsem se. Odpovědi jsem se nedočkala.

Zanedlouho se mi znovu ozval Kostas. Potřeboval další texty – tentokrát pro svůj hotel na Kypru. „Musíš sem přiletět,“ zasmál se. „Uvidíš, že nebudeš litovat.

Ani na chvíli jsem o tom nepochybovala. Nikdy bych neřekla, že jeden náhodný inzerát mi může takhle změnit život. Ale to, že jsem narazila právě na něj, rozhodně nebyla náhoda...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články

Další články