Facebook
Instagram
TikTok
YouTubeDobrovolně bezdětných žen podle odborníků stále přibývá. Kromě toho, že své stanovisko musejí neustále obhajovat před okolím, bývají v rodinách často terčem nevybíravých útoků. Jak se s nimi vyrovnat a eventuálně jim zamezit, to v Ženských tabu vysvětlily psycholožka Martina Viewegová a psychoterapeutka Zuzana Krajča.
Podle statistik, které Zuzana Krajča sdílela s moderátorkou Bárou Hlaváčkovou, tvoří dobrovolně bezdětné ženy přibližně 13 % všech žen, které se nestaly matkami. Ač se pořád jedná o poměrně nízké číslo, jejich počet v posledních letech výrazně roste.
Ženy často necítí potřebu mít děti, říká Zuzana Krajča
Může za to nejen napjatá situace ve světě či ekologická zátěž planety, kterou dané ženy nechtějí podporovat, ale také špatná dostupnost bydlení pro mladé rodiny v ČR či jejich relativně malá podpora ze strany státu (nedostatek částečných úvazků pro matky po rodičovské, omezený počet míst ve školkách, atd.).
„Ale ani nemusejí mít speciální důvod. Velice často prostě necítí touhu stát se matkami,“ ozřejmila v Ženských tabu Zuzana Krajča. „Můžeme si to představit, jako když nemáte ráda nějaké jídlo, třeba kulajdu. Nemáte žádný speciální důvod, prostě vám to nechutná. A totéž platí pro dobrovolně bezdětnou ženu. Zkrátka ji mateřství, dítě a péče o něj nepřitahují,“ vysvětlila.
Zpracujte si to v sobě a obrňte se, radí Martina Viewegová
Zatímco tyto ženy jsou se svou úlohou ve společnosti srovnané, jinak to má obvykle jejich okolí. Zejména rodiče bezdětných žen na dcery nevybíravě útočí. „Se stigmatizací se nejčastěji setkáváme v nejužší rodině zejména od rodičů, kteří očekávají vnoučátka a někdy se můžou hodně zlobit, když nepřicházejí. Pokud je to dobrovolná bezdětnost, ten vztek a nepochopení jsou ještě větší,“ poukázala Krajča. Její klientky se tak někdy podle jejích slov setkávají s opravdu velkou agresí, různými nadávkami a restrikcemi.
Jak se tomu bránit? Není to na první pohled tak jednoduché, jak se zdá. „Ženy mají obvykle své matky rády, ale zároveň jejich vztahy bývají nejsložitější. Matky často mají představu, jak by jejich holčička měla v životě fungovat, a bývá to téma už od dětství. Takže obecně to není o dítěti, ale o svobodě a volbě způsobu života,“ nastínila v Ženských tabu psycholožka Martina Viewegová.
V první řadě je třeba si říct, že rodiče nezměníte. „Když to zjednoduším, jsou příliš staří a neochotní na to, aby udělali změnu. Takže je na nás, abychom si to zpracovaly a obrnily se proti zpětným vazbám,“ naznačuje východisko. „Někdo se neobrní, ale dokáže dát na komentáře takovou zpětnou vazbu, že si rodiče příště rozmyslí, jestli se do něj budou takhle trefovat,“ uzavřela psycholožka.
