Někdo vám slovně ublížil? Dejte mu zpětnou vazbu, která ho odzbrojí, radí psycholožka Vlachynská

Lekce Umění komunikace Olgy Vlachynské můžete zhlédnout na platformě Extrakurzy.cz. Zkušená psycholožka se v jejich desátém pokračování věnuje těm, kterým někdo slovně ublížil. I když v tu chvíli člověk aktivuje obranné mechanismy a má tendenci jít do protiútoku nebo se naopak stáhnout, ideální strategie je jiná. A v tu chvíli dokáže perfektně vyčistit atmosféru.

Psycholožka Olga Vlachynská radí, jak mluvit o emocích: Pojmenujte je nahlas a sdělte protějšku

Tři kroky pro lepší komunikaci v křehkých situacích

Chce to ale pořádnou dávku odvahy. Musíte se totiž druhému otevřít a být maximálně upřímní.„Zpětná vazba se skládá z následujících kroků. Za prvé, popíšu co nejkonkrétněji situaci, která se mezi námi stala, za druhé popíšu emoce, které to ve mně vyvolalo, a za třetí, vyjádřím svoji potřebu nebo přání,“ vysvětluje Olga Vlachynská.

Vypadat to může třeba takto: „Když jsi na mě včera křičel před celým týmem, cítila jsem se extrémně trapně a poníženě, bolelo mě to a celé odpoledne jsem se z toho nemohla dostat. Moc by mi pomohlo, kdybych věděla, že mi příště sdělíš kritiku s větším klidem a v soukromí.“

Řešit se tak dá i situace, kdy s námi druhý třeba nekomunikuje a my nevíme proč: „Včera jsi přišel domů a nic jsi neříkal. Celé odpoledne jsi na mě kromě provozních věcí skoro nepromluvil. Párkrát jsem se ti snažila přiblížit, ale tvoje reakce ve mně vyvolávala pocit, že o moji přítomnost nestojíš. Byla jsem z toho zmatená a doteď jsem nervózní, moc tomu nerozumím, a to ve mně vyvolává úzkost. Mám strach, jestli se neděje něco špatného mezi námi. Potřebovala bych, abys mi řekl, jak to vnímáš ty a ujistil mě, pokud se jedná o věci z práce, že my dva jsme OK.“

Jak úspěšně řešit konflikt ve vztazích: Vyhrávají zvládnuté emoce, ne argumenty, tvrdí psycholožka Olga Vlachynská

Pozor na to, komu se otevíráte

Proč je tenhle typ komunikace extrémně užitečný? Umožňuje nám elegantně, bez osočování, obviňování, hodnocení a kritiky dát vědět, že nám v něčem nebylo dobře a druhému umožňuje přijmout naši perspektivu. „K druhému tak stavíme bezpečný most. Snadněji se mu po něm bude přecházet směrem k porozumění,“ poukazuje psycholožka. Kýžený efekt je ale vykoupený odhalením naší zranitelnosti. Proto bychom si měli dát pozor, komu a v jaké situaci se otevíráme.

Aktivní naslouchání v praxi: Klíčové je položit tři otázky, radí psycholožka Olga Vlachynská

Další „kazítka“ komunikace

Na závěr připomíná Olga Vlachynská pár komunikačních „kazítek“, kterých bychom se měli – obzvlášť v křehkých a potenciálně konfliktních situacích – vyvarovat. Tím prvním je časová generalizace typu: Vždycky všechno pokazíš, nikdy nic neuděláš pořádně, atd. Mnohem lepší je použít věty typu: Jsem naštvaná, že jsi to opakovaně neudělal. „Generalizace ale může být i osobní. Pak se jedná o škatulkování nebo hodnocení: Ty jsi taková stydlivá bytost nebo Jsi strašně žárlivá a vztahovačná,“ vysvětluje psycholožka.

„Lepší alternativy mohou znít: Přijde mi, že se stydíš, je to tak? nebo: Jsem zoufalý, když se na párty nemůžu uvolnit a povídat si s kamarádkami z dětství. Mám totiž strach, že jsi na mě pak naštvaná, nebo se tě to nějak dotkne,“ vyjmenovává Vlachynská.

Dalším z klasických „kazítek“ je skákání do řeči. V takovém případě se zkuste ovládnout a pokud váš partner vede příliš dlouhé monology, zkuste ho v mezičase upozornit, že byste potřebovali proslov trošku zkrátit. „Využít můžete třeba techniku zpětné vazby: Mate mě, když mluvíš tak dlouho, ztratím pak niť a nevím přesně, o čem se bavíme. Mohl bys, prosím tě, zkusit být trošku stručnější?“ radí Olga Vlachynská.

Vyvarovat bychom se měli také bagatelizace emocí a prožitků druhého, například klasickými větami: Ty neděláš, ty jsi citlivka, aby ses nezbláznil, atd. Je to zraňující a druhý pak rychle přejde do defenzívy.