Všichni občas potřebujeme obhájit sami sebe, vytyčit si hranice a postavit se za vlastní hodnoty. A všichni v takových křehkých a emočně nabitých chvílích občas selháváme. Jak se těchto selhání vyvarovat, vás naučí zkušená psycholožka Olga Vlachynská.
Lekce Umění komunikace najdete na platformě Extrakurzy.cz. Po aktivním naslouchání se Olga Vlachynská zaměřila na řešení konfliktu, kterému se občas nevyhne nikdo z nás.
Útěk, agrese nebo zamrznutí při konfliktu
Ve chvílích, kdy k němu dojde, má náš mozek jako první volbu tři osvědčené strategie, které fungovaly při jakémkoliv ohrožení už v pravěku - útěk, agresi a zamrznutí. „Pro někoho je dokonce útěk hlavní strategií, jak se vyhnout konfliktu,“ upozorňuje Olga Vlachynská. „Můžeme reálně odcházet z místnosti, zametat věci pod koberec nebo je bagatelizovat,“ ozřejmuje, co takové chování obnáší.
Agresí reagujeme obzvlášť ve chvílích, kdy máme pocit, že jsme byli napadeni my nebo naše hodnoty. „Buď se bráníme: 'To není pravda!' nebo přijde protiútok: 'Však ty to taky děláš! Nevyčítej mi lenost, když jsi sám líný!' Nebo obojí,“ ozřejmuje psycholožka.
Třetí reakcí je zamrznutí. To jsou chvíle, kdy nás reakce druhého šokuje a paralyzuje natolik, že nejsme schopni slova, bránit se ani pohotově reagovat. Mlčíme a neříkáme nic.
Jak z toho ven? Ve chvíli, kdy je toho na nás moc a jsme zahlcení, je v pořádku dát partnerovi vědět a poprosit ho o tzv. time out. „Dá se tak předejít zbytečné eskalaci. Když totiž otěže přebere primární poplachová reakce, dochází k utlumení vyšších mozkových funkcí, tedy těch, které nám umožňují plánovat, srozumitelně se vyjadřovat a strategicky řešit konflikty,“ vysvětluje psycholožka.
Proč je důležité včas rozpoznat svoje emoce
Konflikt jako takový není špatný, patří k životu a má konstruktivní potenciál v tom smyslu, že nám umožňuje vyložit karty na stůl, vzájemně se pochopit a vyčistit vzduch. Ovšem snadno se také může změnit v hádku. Aby emoce pracovaly pro nás a ne proti nám, potřebujeme se s nimi lépe seznámit - zachytit je a pojmenovat. „V opačném případě snadno dojde k emoční refrakci. To je stav, kdy je emoční prožívání tak silné, že přebírá otěže nad naším chováním. Pak se jen slepě řítíme směrem, kterým nás emoce vedou,“ varuje Olga Vlachynská.
V takovém momentě nás zaplaví například obrovský vztek, který ohne celý vesmír. Partnerovy signály pak budeme interpretovat v souladu s tím, aby náš vztek podpořily. Cokoliv partner řekne, bude použito proti němu. „V emočním hypu snadno přehlédneme, že se druhý zrovna pokusil vyvěsit bílou vlajku,“ poukazuje psycholožka. „Naopak, když si téhle tendence jsme vědomi, můžeme si říct, aha, teď se mi to děje, možná není vše tak černočerné, jak to teď vypadá. Ve chvíli, kdy svoje emoce vnímám, mi to otvírá cestu je lépe regulovat,“ doporučuje.
Jak v sobě rozpoznat emoce a jak s nimi pracovat, na to se Olga Vlachynská zaměří v dalším díle.




