Blanka (37): Otce svých dětí jsem si vybrala špatně. Každý den trpím za naivitu a hloupost

Když jsem navázala vztah s Vojtou, byla jsem mladá a hloupá husička. Vůbec jsem nebrala v potaz, z jakého prostředí Vojta pochází. A to mě teď dohnalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (39): S manželkou si rádi dopřejeme večeři v restauraci. Jsme v šoku, jaké burany tam občas potkáme

Záleží na tom, kde člověk vyrostl

Vojta vyrostl na vesnici. Jeho mámu jsem poznala jako sedřenou ženskou. Skoro sama se starala o rodinu a celé hospodářství. Vojta, jeho otec i dva sourozenci byli líní a zajímalo je jen, zda je navařeno. Matka tam byla služka. Ta, která vše udělá. Kluci nebyli schopní ani dát nažrat králíkům a praseti. Každé ráno před odchodem do práce musela tuto činnost zastat matka.

Otec chodil doma v tílku a bavlněných trenkách s pivem v ruce. Vesnický buran. Nikdy nezapomenu na první setkání s nimi. Otec a jeho trapné vtípky. Matka bez jiskry v oku a vypadala o dvacet let starší. Tehdy mi Vojta říkal, že se mu nelíbí, jak to mají doma zavedené a já mu věřila. Jenže geny a zajeté vzorce chování neobalamutíš.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (49): Potkala jsem zajímavého a okouzlujícího nápadníka. Po jednom dni jsem ale změnila názor, je to buran

Moje rodina není zdaleka ideální

Po dobu randění jsme s Vojtou nebydleli. Sestěhovali jsme se až po svatbě. Bydleli jsme v malém bytě a Vojta byl bordelář. Uklízela jsem vše, co mu odpadlo od ruky. V bytě jsme přivítali na svět i naši dceru. Pak už situace byla neúnosná a koupili jsme na hypotéku starší domek. Byl v dobrém stavu. Jen jsme vymalovali a nastěhovali se. Měli jsme plány. Časem uděláme nové podlahy, novou koupelnu, plastová okna a pořídíme si novou kuchyň.

Už v domě bydlíme osm let a z našich plánů sešlo. Je nás o jednoho víc a to je jediná změna v našem životě. „To už zase ležíš u televize? Nemohl bys třeba taky něco dělat? Na zahradě je práce dost,“ opakovaně žádám manžela. Nic. Leží v tričku a trenkách na gauči. Podobně jako jeho otec. Často se dívám do zrcadla se strachem, abych nezačala vypadat jako jeho matka. Strhaná žena bez života. Zatím je to dobré.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (33): Nemohu vystát svého švagra. Chová se jako buran a navíc má o sobě vysoké mínění

Hláška, co mi hnula žlučí

O víkendu jsem se chtěla zúčastnit setkání kamarádek ze zaměstnání. Za rok se budu vracet po mateřské dovolené zpět do práce, a tak jsem chtěla obnovit a utužit vztahy. Jenže v naší rodině není zvykem, že se o děti staráme oba. O děti se v naší rodině starám výhradně já. Stejně tak o celý dům i zahradu. Manžel chová vlastně jenom do práce a na pivo s kamarády.

Takže když jsme ladili moje setkání s kamarádkami, manžel mi laskavě vyhověl: „Tak já ti ty děti teda pohlídám, abys mohla na to setkání jít.“ Po dlouhé době u nás vznikla hádka. Křičela jsem jako pavián. „Jsou to snad děti tvoje stejně jako moje, ne? Jaký, že mně budeš hlídat děti? Hlídáš snad svoje děti. Co to máš za pomatenou mysl? Už se prober! Začínám toho mít plné zuby. Starám se o tebe jako o třetí dítě. S tím je konec. Rozdělíme si povinnosti. A chci tolik volného času s kamarády jako máš ty,“ křičela jsem.

Na setkání jsem poslouchala, jak spokojené kamarádky v manželství jsou. Došlo mi, jak špatně jsem si otce svých dětí vybrala. Převychovat asi už nepůjde. Ale snad se mi podaří obhájit čas pro sebe, abych si i já někdy psychicky odpočinula. A donutit manžela k tomu, aby občas přiložil ruku k dílu. Je na čase trochu zvelebit naše bydlení.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ondra (46): Stydím se za svou švagrovou. Chová se jako buranka a letos na dovolené ztrapnila celou rodinu