Alena (33): Jako matka jsem selhala. Nezvládám to a využívám každé příležitosti, jak zmizet

„Jednou sis ty děti pořídila, tak se starej,“ křičela na mě opět moje matka. A já se jí vlastně nedivím. Slíbila mi hlídání na hodinu a já se domů vrátila za pět hodin. Úmyslně. Byl to plán, jak si odpočinout.

Vilma (42): Exmanžel si raději vzal děti do střídavé péče, než by platil alimenty. Skončilo to naprostým fiaskem

Mateřství mě psychicky vyčerpává

Vdávala jsem se pár let po dvacítce. Mám skvělého manžela Jirku. Máme kde bydlet. Máme peníze na pohodlný život. Máme auto. Nemusím počítat každou korunu, a přesto nejsem spokojená. S Jirkou vychováváme osmiletého syna Jiříčka. Když mu bylo pět let, přemluvil mě manžel k tomu, že si pořídíme další dítě. Už při výchově prvního syna jsem cítila, že se trápím.

Mateřství mě svazovalo. Dětský pláč mě doháněl k šílenství. Nebavilo mě trávit čas na zemi s kostkami v ruce. A úplně nejvíc jsem nesnášela uklízení. Jiřík měl věčně upatlané ruce a já nepustila hadr z ruky. Nemohu si stěžovat na manžela. Po příchodu z práce si vzal syna a šel s ním ven. „Beru si prcka, abys měla klid na vaření. Nebo si lehni a odpočiň si,“ vlepil mi pusu na čelo.

Miroslav (50): Moje přehnaná péče dětem spíše škodila. Začaly se chovat dospěle, až když jsem přestal všechno platit

Překvapení, co mě srazilo na kolena

Snad na první pokus jsem otěhotněla. K mému velkému překvapení jsem čekala dvojčata. Plakala jsem. Hrůzou. Nedovedla jsem si představit, jak zvládnu péči o dvě děti. Jirka mě uklidňoval, že spolu vše zvládneme. Já si tím tak jistá nebyla. V těhotenství mi hodně s Jiříčkem pomáhala moje mamka. Dokonce i tchyně jezdila dvakrát v týdnu a vzala si vnuka na odpolední procházku. Manžel se staral o domácnost a já mohla ležet.

Těhotenství mi dalo zabrat, ale ten kolotoč okolo dvou dětí si nikdo neumí představit. Z dětského pláče mi praskala hlava ve švech. Padala jsem vyčerpáním z nevyspání. Psychicky mě vysával Jiříček, který vyžadoval moji podporu. A abych se nezbláznila, našla jsem způsob, jak si psychicky odpočinout. Utíkala jsem z domova při první příležitosti. Jakmile manžel přišel z práce, ihned jsem jela na nákup. A pečlivě jsem si prohlédla každý regál v supermarketu.

Daniela (40): Manželova hypochondrie nám otravuje život. Stačí bolest hlavy a naše plány se hroutí jako domeček z karet

Rodina mě už má plné zuby

Často jsem si vymýšlela návštěvu lékaře, jen abych se mohla vzdálit od svých dětí. Tchyně s mojí mamkou vždy přijely a hlídaly děti. Já předstírala, že musím k lékaři. Seděla jsem v kavárně a užívala si ticho. Domů se mi nechtělo, a tak jsem byla pryč i pět hodin. Samozřejmě po čase se na mě snesl hněv příbuzných i manžela. Prokoukli mé chování a viděli mě jako špatnou matku.

Nedivila jsem se jim. Ani já jsem na sebe nebyla pyšná. I já jsem vnímala, jak špatně se chovám. Ale nemůžu si pomoct. Teď mi gynekoložka objevila cystu na vaječníku a já ihned souhlasila s operativním odstraněním vaječníku. Představa, že budu několik dní ležet v nemocnici a bude o mě postaráno, to je nádherná představa. A já kvůli době, kdy nebudu muset řešit děti, udělám cokoliv. Pevně věřím, že až dvojčata půjdou do školky a já se vrátím do práce, moje nechuť trávit čas s rodinou opadne a bude vše v pořádku.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].