Martin (55): Vyhodili mě z práce, ale stydím se to říct manželce. Každý den odcházím a vysedávám v kavárně

Přesně si pamatuji ten moment, kdy mi šéf oznámil, že končím. Díval jsem se na něj a nemohl uvěřit, že po více než dvaceti letech, které jsem firmě obětoval, prostě slyším sbohem. Bylo to kruté a nespravedlivé, ale prý museli šetřit. Z kanceláře jsem odcházel s hlavou plnou černých myšlenek na to, jak nás teď uživím a z čeho zaplatíme hypotéku a rostoucí účty.

Petr (41): Když manželka přišla o práci, slíbil jsem, že ji podržím. Netušil jsem, že nebude dělat vůbec nic

Cesta domů s těžkým tajemstvím

Moje žena Božena už roky nepracovala. Původně byla účetní v bytovém družstvu, ale když přišly děti, domluvili jsme se, že já budu živitel a ona se postará o domov. Přestože se chtěla později do práce vrátit, přesvědčil jsem ji, že je lepší, když kluci mají mámu doma a všechno funguje. Slíbil jsem jí tehdy, že se o peníze nikdy nebude muset starat, a své slovo jsem celá léta plnil. Cestou domů jsem marně přemýšlel, jak jí tuhle ránu citlivě oznámit.

Doma mě ale čekala úplně jiná atmosféra. Božena byla zamlklá a nakonec mi vyprávěla o své kamarádce Magdě, jejíž manžel přišel o práci a rodina se ocitla v troskách. Žena byla z toho příběhu otřesená a se strachem v očích se mě ptala, jestli nám se nic takového nemůže stát a zda dodržím svůj slib. „Samozřejmě, že dodržím. Můžeš být úplně v klidu,“ odpověděl jsem s nuceným úsměvem. Neměl jsem srdce jí v tu chvíli říct, že mě potkal úplně stejný osud.

Jana (51): Svou práci jsem milovala, dokud nenastoupila zákeřná kolegyně. Teď kvůli ní zvažuji výpověď

Každodenní divadlo v kavárně

V noci jsem nemohl spát a vyčítal si, že jsem jí lhal, ale chtěl jsem ji jen ušetřit zbytečného trápení. Navíc jsme měli nějaké úspory a firma mi zajistila slušné odstupné ve výši tří měsíčních platů. Rozhodl jsem se proto, že pravdu zamlčím, dokud si nenajdu něco jiného. Pak jí prostě řeknu, že jsem dostal lepší nabídku a z předchozího místa odešel dobrovolně. Věřil jsem, že takhle na tom vyděláme oba – já si zachovám tvář a ona nebude ve stresu.

Už měsíc tak hraji tohle ponižující divadlo. Každé ráno se nasnídám, políbím ženu a dělám, že jdu do práce. Místo do kanceláře však mířím do jedné z kaváren, kde nad šálkem espressa hodiny prohledávám inzeráty a rozesílám životopisy. Jenže telefon stále mlčí. Nikdo mě nepozval ani na jeden pohovor a mě se s každým dnem, kdy jen nečinně zírám do notebooku, začíná zmocňovat čím dál větší panika.

Čím déle to trvá, tím hůře se mi pravda vyslovuje. Vím, že Božena lhaní ze srdce nesnáší, a nepomůže mi ani vysvětlení, že jsem to dělal pro její dobro. Bojím se, že až se dozví o mých problémech a o tom, že jsem ji čtyři týdny podváděl, ztratí ve mě veškerou důvěru. Ještě chvíli ale počkám. Se svými zkušenostmi a praxí přece musím novou práci najít. Na tom teď závisí úplně všechno.

Markéta (39): Můj pracovní pohovor skončil katastrofou. Chtěli po mně věci, na které rozhodně nemají nárok

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].