Daniela (52): Přežili jsme období vzdoru i pubertu, ale synovy nápady nás ničí dál. Náš strach o něj jen roste

Kdysi jsem si myslela, že není nic horšího než neustálý dětský pláč. Syn plakal velmi často a mně to lezlo pořádně na nervy. Byla jsem úplně vyčerpaná. 

Božena (63): Tragédie nám vzala snachu a syn zůstal na všechno sám. Teď vychovává s novou partnerkou šest kluků

Malé děti jsou vlastně jednoduché na výchovu

I manžel měl co dělat, aby synův pláč vydržel. Když syn něco chtěl, vynucoval si to brekem. Vydrželi jsme, byli jsme důslední a časem se vše zlepšilo. I pubertu měl Jakub snesitelnou. Až na pár momentů, kdy byl drzý, se jeho puberta obešla bez vážnějších prohřešků. „Tak jsme to zvládli,“ políbil mě manžel v den synových osmnáctých narozenin.

A já přesně věděla, co má na mysli. Často jsme si dělali legraci, když jsme se zoufale dívali na synův hysterický záchvat, kdy se válel na zemi a brečel, že ještě dvanáct let a budeme to mít za sebou. Odpočítávali jsme aktuální synův věk od jeho osmnáctých narozenin. V naší rodině milujeme černý humor.

Klára (35): Dcera se ptá na svatbu. Netuší, že muž, který ji vychovává, není její otec

I dospělý syn mi přidělává vrásky

Když bylo Jakubovi devatenáct let, oznámil nám, že pojede s kamarádem o prázdninách na kole do Chorvatska. Několik večerů jsme s manželem diskutovali nad jeho šíleným plánem a byli jsme moc rádi, když syn dojel na kole do Českých Budějovic a vzdal to.

Jenže letos nás syn opět nepotěšil. Je to student vysoké školy a je mu dvacet dva let. Je to čerstvý řidič. „Mami, pojedu za kamarádem do Polska. Bydlí v Gdaňsku. Budu tam asi dva dny a pojedu zpět,“ oznámil mi syn. Když jsem se dozvěděla, že chce jet autem, málem jsem omdlela.

Richard (24): Stydím se za svou mámu. Během chvilky udělala z mé přítelkyně neschopnou zlatokopku

Diskuse, která skončila hádkou

„Jakube, vždyť máš řidičák pár měsíců. Máš staré auto. Co když budeš mít nějaký technický problém, nemáš zkušenosti s jízdou po dálnici. Já s tím nesouhlasím. Jeď vlakem nebo autobusem. Ale autem ne,“ argumentovala jsem shodně s manželem.

Toto téma vyvolávalo v naší rodině hádky. Jakub se hájil tím, že je dospělý a my mu nemáme co zakazovat. To měl samozřejmě pravdu, ale my jsme jen chtěli předjímat rizika, která syn neviděl. Nakonec syn uznal, že pojede vlakem, a nám se ulevilo. Ale otázkou je, na jak dlouho. Syn dostává nereálné nápady poměrně často.

Andrea (55): Promarnila jsem zbytečně dva roky života. Přiznal se mi, že je gay

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].