Hana (48): Jedna dcera je náš anděl, druhou stáhla parta ke dnu. Teď bojujeme o její budoucnost

Před sedmnácti lety jsme s manželem přivítali na svět naše holčičky – dvojčata. Byly si k nerozeznání podobné. I já jsem měla v prvních týdnech co dělat, abych věděla, která je která.

Helena (40): Manžel neunesl, že máme druhou dceru. Dělá z ní kluka proti její vůli

Dcerky nám zpočátku dělaly jen radost

Jako miminka byly holky zlaté. Zřejmě cítily, že si potřebuji odpočinout, abych mohla fungovat. Od narození se budily jen jednou za noc, a to téměř ve stejnou chvíli, takže jsem byla v klidu a přes den jsem zvládala péči o ně i o domácnost. Byla to fuška, ale s manželem jsme to dali. Pavel byl úžasný. Neměl problém.

Po návratu z práce často vzal holky v kočárku ven, abych si mohla v klidu uvařit nebo vyžehlit. Jako rodina jsme fungovali harmonicky a s Pavlem jsme byli perfektní tým. Pavel byl z dcer nadšený. Když povyrostly, dokázal si s nimi hrát celé odpoledne a snášel všechno. Často jsem ho našla sedět na zemi s desítkami sponek ve vlasech, nalíčeného a trpělivě držícího, zatímco mu holky lakovaly nehty. Ten pohled jsem zbožňovala.

Hynek (42): Dcera nám kvůli telefonu lhala a plížila se nám za zády. Museli jsme přijít s radikálním řešením

Mezi děvčaty se začaly objevovat rozdíly

Klára byla od malička pečlivá. Milovala kreslení, musela být vždy upravená, oblečení jí muselo ladit a často si sama od sebe umývala ruce. Tereza byla její pravý opak. Byla všude, byla plná energie. Měla ráda sport a nebavilo ji nic, u čeho se muselo v klidu sedět. Mohla jsem jí dát na sebe cokoliv a bylo jí to úplně jedno.

Ještě na základní škole na sobě holky lpěly. Trvaly na tom, aby chodily do stejné třídy a seděly spolu v jedné lavici. Vypozorovala jsem, že si nejvíc rozuměly spolu. V deváté třídě přišel zlom. Klára se chtěla dostat na gymnázium, ale Tereza neměla takové studijní předpoklady, aby tak náročnou školu zvládla. Chtěla jít na obchodní akademii a o vysoké škole nechtěla ani slyšet. Na rozdíl od Kláry, která snila o tom, že bude zvěrolékařkou.

Jana (68): Azyl pro dceru se změnil v peklo. Je drzá, nezodpovědná a ničí mě i vnučku

Dceru nám jednoho dne přivedli policisté

Klára nám dělala jen radost. Ve škole měla samé jedničky, sama od sebe se vzdělávala o zvířatech a byla to taková naše jemná duše. Zato Tereza byla pěkné kvítko. Na obchodní akademii téměř propadala, začala nosit dredy a do uší si nechala nastřelit několik piercingů. Oblékala se zásadně do tmavých barev, neustále schovaná v mikině a volných kalhotách. Tereza se začala distancovat i od své sestry. Nezřídka se stalo, že přišla domů pod vlivem alkoholu. „Terezo, co vyvádíš? Vůbec se mi nelíbí, s kým se stýkáš. Co je to za partu, že pijete alkohol a potulujete se po městě?“ vyčítal jí manžel.

Tereza jen mlčela a z jejího výrazu bylo jasné, že si o nás myslí, že jsme beznadějní. Před dvěma dny Terezu přivedla domů policie. Údajně je chytili, jak sprejují na fasádu jednoho z panelových domů. Navíc bylo zjevné, že dcera není v pořádku. Okamžitě nás napadlo, že v tom budou i drogy.

Druhý den jsme začali jednat. U lékaře jsme získali doporučení, na koho se obrátit. Chceme dceru dostat na odvykací léčbu a hlavně ji odříznout od party, která ji stáhla ke dnu. Doufáme, že když jsme to zachytili včas, není ještě pozdě. Ale jsme v šoku, že dítě z milující rodiny, kterému se dostalo vší lásky a péče, může takhle spadnout. Stačí špatná parta a neštěstí je na světě.

Jarka (63): Načapala jsem dceru při nevěře a její reakce mě šokovala. Vyhrožuje mi, že neuvidím vnoučata, pokud promluvím

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].