Nora se po posledním porodu ocitla ve velmi těžké situaci. Komplikace, operace a tři malé děti, o které se musela starat téměř sama. V tu chvíli zasáhla její maminka, která se stala doslova andělem strážným...
Po třetím porodu jsem na vlastní kůži poznala, jakou sílu má rodinné pouto. Své mamince budu do smrti vděčná. Pomohla mi vrátit se do normálního života.
Mám tu nejlepší maminku na světě
Už když se mi narodila první dcera, maminka si ji brala na jedno odpoledne o víkendu. „Noro, to není čas na to, abys uklízela nebo vařila. To je čas na to, abys odpočívala nebo si zašla zasportovat, na masáž nebo na kosmetiku. Práce neuteče,“ poučila mě maminka. Musím říct, že se často stalo, že se u mě maminka zastavila po cestě do práce a dovezla mi uvařené jídlo.
Nebo ráno maminka zavolala, že odpoledne přijde a vyžehlí mi prádlo. Prostě moje maminka je anděl. O pomoc jsem si neříkala, a přesto jsem ji dostala. Nemusela jsem se nikde doprošovat. Nemusela jsem žebrat či hrát na city. Maminka se sama nabídla nebo sama od sebe donesla jídlo na dva dny.
V nouzi poznáš nejbližší rodinu
Naučila jsem se pečovat o dceru, časem přibyl syn a s manželem jsme tvořili spokojenou rodinu. Toužila jsem po pěti dětech, a tak jsem rychle otěhotněla znovu. Jenže třetí těhotenství bylo od samého počátku komplikované a dovršil to porod, který mi způsobil vleklé zdravotní problémy. Během následujícího roku jsem byla třikrát na operaci a musela jsem se hodně šetřit.
Hlavně nezvedat těžká břemena. Jenže s třemi malými dětmi to byl úkol takřka nemožný. Manžel pracoval od rána do večera a já byla na vše sama. Za normální situace by to bylo v pořádku, ale s mým zdravotním stavem jsem cítila paniku. Pomohla mi opět maminka. Týden po propuštění z porodnice za mnou přišla domů a povídá: „Noro, v práci jsem si vyřídila částečný úvazek. Budu chodit na čtyři hodiny a zbytek se tady o vás budu starat. Ty se musíš dát dohromady. Máš tři malé děti. Věřím, že to společně zvládneme.“
Opět pomohla moje dobrá víla
Opět jsem nic nechtěla. Opět se moje maminka zachovala naprosto úžasně. Každý den přišla v poledne a zůstala do osmé večerní, kdy pomohla manželovi vykoupat děti. Vařila, společně jsme uklízely, společně jsme se staraly o děti a po každé operaci se maminka starala i o mě. Je to láskyplná žena, která mi darovala nejen život, ale i zachránila v těžké životní situaci.
Díky své mamince jsem svůj zdravotní stav stabilizovala a měla prostor se plně zotavit. Moje děti svou babičku milují a mají krásný vztah. Vím, že každý nemá takové štěstí jako já. O to víc si toho vážím. Jednou jí to oplatím. Bude obklopena milující rodinou a na stáří rozhodně nezůstane sama.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].