Zuzana pozvala syna s rodinou na oběd. Jenže syn dorazil pozdě a ke všemu s plným žaludkem. Zuzana neustála své emoce a vyčetla synovi jeho sobeckost.
Můj jediný syn David je povahou celý jeho otec, se kterým jsem se rozvedla před mnoha lety. Tvrdohlavý frajer, který si o sobě myslí, že je nejchytřejší a nejlepší.
Za své pocity se stydím
Za své pocity se stydím, ale nemohu svého syna Davida vystát. Neskutečně mi svým chováním leze na nervy. Chápu, že za svou povahu nemůže, ale mohl by se umět alespoň trochu ovládat. Kdysi jsem zažila velkou lásku a z té se narodil David. Jenže zdědil povahu po svém otci. I on byl sebestředný, arogantní chlap, co měl o sobě příliš vysoké mínění.
Se svým manželem jsem se po několika letech rozvedla. Ale dál jsem musela řešit podobné problémy. David rostl a byl kopií svého otce. Jeho myšlení, jeho závěry a názory byly až příliš podobné otci, a tak jsem stále dál řešila to, kvůli čemu jsem se rozvedla. Vychovávala jsem někoho, kdo měl povahu, kterou jsem těžko snášela.
Snachu obdivuji
David je ženatý a jeho manželka má svatozář. Mám tři vnoučata a svou snachu obdivuji. S Davidem to umí. Umí vyjít s jeho povahou, umí pracovat s jeho náladami a stavy mysli. David je neřízená střela. Vůbec si neumím představit, jak jejich manželství funguje. Pokaždé, když má rodina přijít na návštěvu, dorazí pozdě. Klidně i o dvě hodiny.
Nebo dorazí jen snacha s dětmi a David dorazí později. „Jedu sama s dětmi. David šel na chvíli za kamarádem. Už jsme to slíbili, tak jsem nechtěla rušit plány. Víš, jak to je. Prostě David,“ smála se do telefonu snacha. A já věděla své. David zase jednou sobecky prosadil svoji.
Pořádně mě vytočil
Letos jsem pozvala mladé na oběd. Jenže s hodinovým zpožděním dorazila snacha s dcerou a David se dvěma syny dorazil až ve tři odpoledne. „Pozvala jsem vás na oběd a vy dorazíte odpoledne,“ vyčetla jsem všem. Snacha se omluvila a syn na mě slovně zaútočil, že šel se syny na bruslení.
Dokonce se potom stavili v kavárně a dali si horkou čokoládu se zákuskem. Takže oběd mužská část rodiny nechtěla. Vařila jsem úplně zbytečně. Vjel do mě vztek a z plných plic jsem synovi jeho chování vyčetla. Urazil se. Samozřejmě si své chování obhájil a neuznal nic. Přemýšlím, že už žádné společné obědy pořádat nebudu. Ať si mladí přijedou, kdy se jim to hodí.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




