Marcela (35): Neustále hlídám děti, aby se jim nic nestalo. Manžel si myslí, že jsem blázen

Možná přeháním. Možná bych mohla polevit v ostražitosti, ale mám v sobě nastaveno, že v dnešní době může být i drobné poranění problém. Tak děti hlídám při hraní a nedovolím jim žádné vylomeniny.

Olina (60): Před pár dny jsem oslavila kulaté narozeniny a ani jedno z dětí si nevzpomnělo

Naše rodina funguje podle mých pravidel

S Karlem jsme manželé osm let a máme dva kluky. Karel je typický chlap. Má rád pohodlí a klid. Takže od svého manžela nemohu čekat, že se zapojí do úklidu domácnosti. Ale když zavelím, manžel vezme kluky na hřiště a tam s nimi je celé odpoledne. Jeho hlídání je pasivní. Celé odpoledne sedí na lavičce a kluci si hrají.

Jeho přístup mi vadí, ale na druhou stranu jsem ráda, že mám klid na domácí práce. A je moje chyba, že koukám z okna našeho bytu a sleduji, co část mojí rodiny dělá. Ráda bych se nastavila jinak, ale musím mít nad vším kontrolu. Když jsem na hřišti s dětmi já, mám jistotu, že se klukům nic nestane. Pečlivě své děti hlídám a předjímám rizika.

Artur (62): Klidná léta jsou pryč. Marně se snažím donutit sousedy, aby mi přestali zasahovat do soukromí

Manžel má dost svérázný přístup k výchově

„Marcelo, když si kluci nikdy nenatlučou, neposunou se dál. Já když byl malý, měl jsem věčně odřená kolena a lokty. Pořád jsem někde zkoušel svoje hranice. Jestli něco vylezu, jestli zvládnu skočit ze dvou metrů na zem, jestli dokážu vylézt na strom a já nevím co ještě. Naši kluci sami nemohou sjet ani klouzačku, abys nešílela strachy,“ poučuje mě manžel.

Nesouhlasím s jeho názorem. Kdysi byla jiná doba. Dnes i odřené koleno může způsobit zdravotní problém. Myslím si, že jsme všichni rezistentní na antibiotika, viry jsou zmutované, a tak je lepší být opatrný než řešit problém. Jsem možná úzkostlivá matka, ale vím, že jsem udělala pro bezpečnost svých dětí maximum.

Katka (40): Fandím přítelkyni mého bývalého muže. Já byla puťka, ona mu ale pořádně nakládá

Na výletě platí jasná pravidla

Na výletě mám jasně nastavená pravidla. Na výletě se chodí ve dvojici. Jedno dítě drží za ruku jednoho rodiče. Na výletě se nedělají žádné vylomeniny. Neexistuje, aby se na výletě chodilo na prolézačky. Když se koupí zmrzlina, sní se v klidu u stánku. Ne za chůze. To samé platí o jídle.

Nikdy nedovoluji dětem, aby chodily do trávy. Riziko, že budou mít klíště, je příliš vysoké. Sice děti před odchodem z bytu stříkám repelenty, ale vím, že je to málo. Kvůli mému přístupu se s manželem často hádám. Ale nehodlám ze svých zásad slevit. Jsem přesvědčená o jejich významu. Manžela vidím jako nezodpovědného a jsem snad radši, když leží doma na pohovce. Kdykoliv jde s kluky na hřiště, tak cítím stres.

Klára (52): Našla jsem skvělého muže. Jeho syn mě ale políbil a já na něj nemůžu zapomenout

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].