Anna (63): Snacha neskutečně plýtvá jídlem. Nedivím se, že jsou neustále bez peněz

Dnešní mladí mají všeho dostatek, a tak se často stává, že si ničeho neváží. A to je podle mého názoru případ i mé snachy Terezy. Na návštěvě vždy sleduji, jak vše vyhazuje. Zbytečně.

Hana (65): Snacha ničí vnoučatům zdraví. Je příliš líná, aby jim uvařila domácí jídlo

Dobrá rada, kterou snacha neocení

„Terezko, ten sýr jsi nemusela vyhazovat. Mohla jsi to dětem zítra natřít na pečivo k snídani,“ neudržela jsem jazyk za zuby v momentě, kdy jsem viděla, že snacha vyhodila krabičku od sýra, která ještě nebyla zcela prázdná. Snacha totiž nerada skladuje v lednici otevřené potraviny. A tak se často stává, že třeba v krabičce od sýra je ještě jedna porce a snacha krabičku vyhodí.

„Maminko, zítra už sýr nebude čerstvý a může chytit pachy z lednice. Já to nemám ráda. Radši nám otevřu sýr čerstvý a pochutnáme si,“ usmála se na mě a vysvětlila mi svůj postoj. Její názory neumím přijmout. Myslím si, že její chování je značně nehospodárné a je to jeden z důvodů, proč je rodina neustále bez peněz. Neumí žít ekonomicky. Kupují si vše drahé, zbytky vyhazují a neustále chodí do restaurace.

Dana (62): Snacha vaří bez cukru, masa a chuti. Řízky z hlívy nikdy nepozřu a vnoučat je mi líto

I procházka s kočárkem je za dvě stovky

Když jsem já měla malé děti, tak jsem s nimi chodila na procházky. Ale nic to nestálo. Snacha na procházky chodí taky, ale pokaždé se cestou staví v kavárně a dá si drahou kávu se zákuskem za dvě stovky. Chodí tak dlouho, dokud vnuk v kočárku neusne, a pak to vezme nejkratší cestou do kavárny. Když to člověk vynásobí, tak jen za tyto každodenní pauzy u kávy snacha zaplatí měsíčně čtyři tisíce.

A to je cena jednoho nákupu surovin na týden. Jenže to by se muselo chtít šetřit. Když vidím, co vše snacha vyhodí, tak mi je skoro do pláče. Je zvyklá kupovat deset rohlíků, ale málokdy je sní. Pokaždé, když se při návštěvě podívám do odpadkového koše, obsahuje staré pečivo a například i nesnědené jogurty. Nechápu, proč snacha nedělá denní malé nákupy při procházce s kočárkem. Lépe by se jí normovalo množství, které je třeba koupit.

Anna (62): Kvůli plácnutí na zadek nesmím hlídat vnučku. Jsem z toho zoufalá

Vrchol lenosti mé snachy jsem nerozdýchala

„Chceš zašít tu dírku na punčochách? Sedím tu a nemám co dělat,“ nabídla jsem se Tereze. Odvětila mi, že to jsou punčochy připravené k vyhození. Jen s nimi setře podlahu a pak půjdou do koše. Když jsem se zeptala proč, protože mi přijdou ještě pěkné, ukázala mi malou dírku. Dále mi Tereza vysvětlila, že její rodina zašívané oblečení nenosí.

Prý je to socialistický zvyk, který ona nepraktikuje. Oblečení je spotřební záležitost, a když doslouží, tak letí do odpadkového koše. Já chování snachy vnímám jako vrchol lenosti. Radši vše vyhodí, než aby si sedla s jehlou v ruce a věc spravila. Holt je jiná doba, ale s jejím přístupem nikdy na nic nenašetří. Protože žijí dost nehospodárně.

Gita (62): Snacha nechtěla děti očkovat a nedala je ani do školky. Její poslední rozhodnutí mě přesto totálně vykolejilo

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].