Martina (36): Stavíme dům svépomocí a jsme těsně před rozvodem. Je to vážně psychicky náročné

Asi jsme s manželem udělali chybu. Žili jsme si hezky v bytě. Jezdili jsme na výlety, byt jsem měla uklizený za jedno odpoledne a náš život v bytě byl méně hektický. A pak jsme dostali s Liborem nápad, že by bylo fajn, kdyby naše děti vyrůstaly v domě se zahradou.

Kryštof (34): Postavil jsem dům na pozemku tchyně a tchána. Musel jsem udělat plot, aby k nám přestali chodit bez ohlášení

Od nápadu k realizaci jsme došli rychle

Slovo dalo slovo, nápad jsme sdělili rodičům, kteří byli nadšení. Všichni jsme se shodli, že stavba domu je skvělý nápad a svépomocí to zvládneme hravě za dva roky. Rozdělili jsme si role. Manžel a oba dědečkové budou stavět, já budu občas na stavbě, občas vařit nebo hlídat čerstvě narozenou dceru. A babičky budou pomáhat, kde bude nejvíce potřeba. Převážně hlídat novorozeně. Teorii jsme vymysleli rychle a snadno. Jenže praxe dost skřípala.

S Liborem jsme si uvědomili, že rodiče od nás chtějí maximální vděčnost. Prakticky jsme nesměli o ničem polemizovat. Nesměli jsme mít svůj názor a když se něco nepovedlo, nesměli jsme projevit vůbec žádné emoce. Například se stalo, že jsme si vybrali barvu vchodových dveří. Neměli jsme s manželem čas, a tak jsme pověřili mého otce, aby dveře objednal. Když je firma dojela namontovat, zjistili jsme, že mají jiný odstín než jaký jsme si s manželem vybrali.

Petra (34): Kamera v ložnici odhalila, co tchyně dělá, když hlídá naši dceru. Zůstala jsem v šoku

Hádky kvůli každé maličkosti byly vášnivé

„Tati, co jsi to objednal? Já chtěla trochu jiný odstín. To ses musel splést a ukázat na jinou barvu,“ v emocích jsem otci vyčetla. Ten se okamžitě cítil dotčený a ostře argumentoval: „Tak jste si to měli jet objednat sami. Člověk vám chce pomoct a nakonec je ten špatný. Místo abys byla vděčná, tak jsi ještě drzá.“ Svá slova otec myslel zcela vážně. Vchodové dveře jsme si platili, budeme je mít nainstalované pravděpodobně celý život a celý život budu vnímat, že mají jinou barvu než jakou jsem chtěla. A navíc mi v hlavě poběží scéna, kde mi otec nadává, místo aby se omluvil.

Debatu o hlavních dveřích jsem musela utnout, protože jsem vycítila, že se otec neomluví a emoce začínají nabírat na obrátkách. Ať byla chyba jednoznačně na straně otce, jeho pomoc jsme potřebovali a otcovo uražené ego bylo kousek od toho, aby praštil lopatou a odešel. To samé se stalo i při stavbě sprchové příčky v koupelně. Chtěla jsem ji do přesné výšky a Liborův otec bez mého vědomí postavil zeď podle svého uvážení o třicet centimetrů vyšší. Vzhledem k porodu jsme na to přišla až v době, kdy byla koupelna obložená dlaždicemi. Kvůli vysoké zdi je v koupelně šero.

Jaroslava (38): Stavba domu nás asi bude stát manželství. Hádky jsou na denním pořádku

Ještě chvíli, a rozvedeme se

S Liborem cítíme, že po pěti letech stavby, kdy nám došly peníze, síla i nadhled, je nejvyšší čas naše dílo dokončit. Do domu se letos hodláme nastěhovat, ač nemáme fasádu a terénní úpravy. Musíme si chvíli odpočinout. Musíme si dát pauzu od těsného kontaktu s rodiči a pokusit se spravit naše manželství. Vysoké pracovní nasazení, každodenní napětí a nedostatek pozitivních zážitků způsobily, že jsme kousek od rozvodu. Nespíme spolu, nebavíme se a jsme oba tak unavení, že jen živoříme.

Navíc averze vůči rodičům a křivdy, které cítíme, ovlivnily vztah s nimi. Prostě chce to čas, abychom se uklidnili a začali fungovat jako rodina. Vnitřní prostory jsou obyvatelné. Postupně dům vybavíme nábytkem a věřím, že si vše sedne. Našemu domu jsme obětovali hodně a byla by škoda v cílové rovince vše zakončit rozvodem. Podruhé bych si tuto náročnou cestu nevybrala a myslím si, že kvalitně se dají vychovat děti i v bytě. Pět let stresu za dům se zahradou rozhodně nestálo.

Božena (64): Ostříhala jsem vnučce nehty a snacha se rozčílila. Provedla mi za to příšernou věc

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].