Jitka (28): Jsem bezdětná a šťastná. S manželem si nenecháme zničit život společenským diktátem

Je mi dvacet osm a jsem dokonale šťastná. Jsem vdaná a mám báječného manžela. Našla jsem spřízněnou duši. Dokonale šťastná bych byla, kdyby to konečně pochopila i má rodina.

Lucie (39): S přítelem jsme se dohodli na vztahu bez dětí. Pak mi oznámil, že má s kolegyní syna

Jsem zodpovědná a vím, co chci

Prostě jsem se tak narodila. Nikdy jsem si nehrála s panenkami. Nikdy jsem netoužila vozit kočárek nějaké sousedce s miminkem. Plačící děti mě znervózňují a do dnešního dne jsem nepocítila touhu děti mít. Ale do dnešního dne každý den děkuji, že děti nemám. Vím, že tak jak jsem, jsem šťastná.

„Jituško, děti jsou smyslem života. Je to důvod, proč tu jsme. V dětech člověk žije dál, další generace dostane výplod té generace předchozí. A ty se rozhodneš zůstat bezdětná. Já to nechápu,“ irituje mě mamka svými názory skoro každou návštěvu. Pak jsem potkala Patrika a rodiče se uklidnili. Doufali, že změním názor.

Dana (56): Chování snachy se mi vůbec nelíbí. Dělá ze sebe chudinku a mně odmítá půjčovat vnuka bez dozoru

Definitivní rozhodnutí rodiče zlomilo

Jsem šťastná. Patrik je stejně nastaven jako já. Nechceme do této doby přivádět děti. Do doby, kdy nemáme jistotu co bude za deset let. Máme hypotéku na byt a bez dětí jsme v pohodě. Zvládáme platit splátku a žít si život bez omezení. Rádi sportujeme, cestujeme a bavíme se. Vůbec svůj život nechceme omezovat výchovou dítěte. Necítíme, že tuto zodpovědnost na sebe chceme vzít.

Máme v plánu jet na pár měsíců do Asie a plány máme i na další roky. A to bychom těžko skloubili s rozmnožováním. Nemáme s manželem potřebu předat svoje geny. Myslíme si, že je Země přelidněná a je spíše zodpovědné děti nemít, když to člověk tak cítí, než si děti pořídit, protože to společnost očekává.

Olina (60): Před pár dny jsem oslavila kulaté narozeniny a ani jedno z dětí si nevzpomnělo

Zlé řeči od okolí mě bolí

„Myslím, že toho budete litovat. Jste úplně zbyteční,“ řekl nám náš nejlepší kamarád. Zírali jsme s manželem na něho a nechápali jeho zlá slova. Od člověka, který je v našem věku a měl by nás pochopit ze všech nejvíce. Navíc sám děti zatím nemá a to už dávno třicítku oslavil. Přestože já i manžel máme sourozence, kteří děti mají a naši rodiče tudíž nejsou ochuzeni o vnoučata, jsme nuceni neustále čelit kritice.

Rodiče vytáhli nejsilnější argument, a to, že zůstaneme na stáří sami a nikdo se o nás nepostará. Tato slova nás naštvala, a tak jsme rodičům odpověděli, že oni děti mají a stejně budou v domově důchodců osamělí a zemřou sami. Myslím si, že by lidi měli respektovat naše rozhodnutí, jak chceme svůj život prožít a nesoudit nás. Vznikají z toho zbytečné hádky, které mě i manžela dost mrzí.

Hanka (34): Myslela jsem, že mě manžel chce vzít na dovolenou. Co doopravdy plánoval mi ale vyrazilo dech

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].