Kryštof (34): Postavil jsem dům na pozemku tchyně a tchána. Musel jsem udělat plot, aby k nám přestali chodit bez ohlášení

Příběhy o tchánech a tchyních: Postavil jsem dům na pozemku tchyně a tchána. Musel jsem udělat plot, aby k nám přestali chodit bez ohlášení
Zdroj: Freepik

Kryštof nebyl zrovna nadšený, že by měl svůj vysněný dům stavět na pozemku tchyně a tchána, ale nakonec se do toho pustil. Rychle pochopil, že to nebude jednoduché. Tchyně nejdříve na staveništi zkoušela řídit zedníky, pak chodila bez ohlášení na návštěvy. Kryštof se rozhodl, že musí zabojovat o své soukromí.

Jana Jánská
Jana Jánská 12. 03. 2026 04:00

Vždycky jsem snil o vlastním rodinném domě. Když moje manželka Klára přišla s tím, že její rodiče nám dají část svého obřího pozemku, cítil jsem radost, ale také úzkost. Brzy se ukázalo, že mé obavy byly oprávněné.

Stavba začala na jaře a tchyně se tam objevovala každý den. „Takový tmavý odstín střechy? Toho budete litovat,“ prohlašovala a zpochybňovala každé naše rozhodnutí. Aspoň že tchán mi pomáhal s úřady a zdůrazňoval, že rodina si musí pomáhat.

Tchyně má klíč od našeho domu

Tchyně si troufala čím dál víc. Jednou jsem ji přistihl, jak dává pokyny řemeslníkům. Ohradil jsem se, vždyť je to náš dům. Jen chladně odvětila, že tam žije desítky let a ví lépe než my, kde je vlhko a ze které strany fouká nejvíc. Klára mě v tom nechala samotného. Jen dodala, že máma to myslí dobře.

Nastěhovali jsme se na podzim, ale asi bych nemohl mluvit o tom, že jsem si konečně splnil sen. Hned první ráno nás v kuchyni překvapila tchyně, která přinesla polévku. „Mám přece klíč, pro jistotu,“ oznámila vesele.

Její neohlášené návštěvy se staly pravidlem. Přerovnávala nám talíře a jednoho dne dokonce bez dovolení vyměnila záclony v obýváku. Prý aby dům vypadal lépe. Snažil jsem se Kláře vysvětlit, že takhle žít nemůžeme, ale jen si povzdechla, že máma je prostě na takové věci zvyklá. Ve vlastním domě jsem si začal připadat jako nezvaná návštěva.

Tchyně už to přehnala

Napětí vyvrcholilo kvůli plotu, kterým jsem chtěl oddělit náš pozemek od pozemku Klářiných rodičů. Tchyně to brala jako osobní urážku a ptala se, před kým se chceme schovávat.

O pár dní později vtrhla do mé pracovny zrovna uprostřed důležitého hovoru. Požádal jsem ji o trochu soukromí, ale skončilo to ostrou hádkou. Během ní mi vmetla do tváře, že nebýt jejich pozemku, neměli bychom nic.

Konečně máme náš domov

Po té hádce u nás zavládlo mrazivé ticho. Klára se mi nejprve vyhýbala, ale nakonec přiznala, že se bála vzepřít rodičům. „Bojím se ale, že tě ztratím,“ řekla mi tiše. To byl moment, kdy jsem pochopil, že stojí na mé straně.

Na rovinu jsme tchyni a tchánovi řekli, že potřebujeme soukromí a klid, abychom se ve svém domě cítili skutečně doma. Nebyl to jednoduchý rozhovor. Pak tchyně nečekaně vytáhla z kabelky klíče od našeho domu. Položila je na stůl s tím, že už k nám nebude chodit bez pozvání. V takový výsledek jsem ani nedoufal.

Když jsme se s Klárou vrátili domů, zamkl jsem dveře a poprvé pocítil skutečnou úlevu. Věděl jsem, že klíče už máme jen my dva a náš dům se konečně stal naším domovem.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články