Natálie (29): Tchyně mě přesvědčila, že jsem špatná matka. Sebevědomí jsem našla až po odchodu od manžela

Příběhy o tchánech a tchyních: Tchyně mě přesvědčila, že jsem špatná matka. Sebevědomí jsem našla až po odchodu od manžela
Zdroj: Freepik

Místo radosti z mateřství zažívala Natálie peklo pod dohledem své dominantní tchyně. Když se k ní otočil zády i vlastní manžel, pochopila, že na její pocity nikdo nebere ohled. Trvalo jí dlouho, než našla ztracené sebevědomí a pochopila, že není špatná matka.

Jana Jánská
Jana Jánská 23. 02. 2026 04:00

Když se na mém těhotenském testu konečně objevily dvě čárky, věřila jsem, že začíná nejkrásnější etapa mého života. Doufala jsem, že těhotenství nás s Lukášem víc sblíží. Jenže místo toho se do našeho soukromí vetřela jeho matka. Byla u nás pečená vařená, nosila mi „správné“ jídlo a s pohrdáním komentovala i výběr dětské postýlky.

Lukáš její chování omlouval tím, že o nás má jen starost. Jenže mně začalo docházet, že v očích tchyně i vlastního manžela selhávám dřív, než jsem se vůbec stala matkou.

Moje pocity nikoho nezajímaly

Když se narodil Adam, doufala jsem v klid, ale ten nepřišel. Tchyně se objevila v porodnici hned druhý den a okamžitě začala opravovat způsob, jakým syna držím. „Sestřičky sice něco říkají, ale já vychovala dvě děti a vím své,“ prohlásila sebejistě a ignorovala mé pocity i únavu. Pak před celou rodinou vtipkovala, že malý mi není vůbec podobný, ale vypadá jako Lukáš. Ten se jen smál a přitakával.

První týdny doma se slily v kolotoč únavy a nevyžádaných rad. Tchyně mi vyčítala, že o Adama špatně pečuju. Lukáš buď mlčel, nebo mě obviňoval, že jsem přecitlivělá a odmítám pomoc. Často utíkal k matce na oběd a mně pak doma předhazoval, že bych ji měla víc poslouchat, protože má zkušenosti.

Začínala jsem věřit tomu, že jsem opravdu neschopná matka. A ve svém manželství jsem se cítila osaměleji než kdy dřív. Lukášovo chování bolelo mnohem víc než jedovaté poznámky jeho mámy.

Už jsem toho měla dost

Bod zlomu přišel při nedělním obědě. Adam měl lehkou rýmu a tchyně přede všemi zpochybnila rady našeho pediatra. Prohlásila, že moderní medicína věci jen komplikuje. Prosebně jsem se podívala na Lukáše a čekala zastání. Místo toho mi jen klidně řekl, že bych neměla být tak tvrdohlavá a měla bych vzít v úvahu, co říká jeho matka.

V tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Došlo mi, že můj manžel vždycky raději zvolí pohodlí ve stínu své matky než podporu vlastní ženy.

Cestou domů jsem Lukášovi oznámila, že se chci rozejít. Nechápal, jak můžu „kvůli pár připomínkám“ rozbíjet rodinu, ale pro mě to nebyly jen připomínky. Bylo to systematické ničení mé osobnosti a práva být matkou.

Nejsem špatná matka

Odstěhovala jsem se do malého bytu na okraji města. Bylo to tam skromné, ale stejně jsem pocítila neuvěřitelnou úlevu. Nikdo mě nekontroloval, nikdo nehodnotil, jak pečuju o své dítě. Přišlo mi, že i Adam byl mnohem spokojenější.

Lukáš za Adamem dochází pravidelně a jako táta funguje dobře. Dokonce začal mluvit o terapii a o tom, že si dřív neuvědomoval, jak moc mě jeho matka dusila. Já se ale k němu vrátit nechci, alespoň ne hned. Potřebovala jsem čas, abych znovu začala věřit svému mateřskému instinktu, který ty měsíce nátlaku téměř potlačily.

Dnes už vím, že nejsem špatná matka jen proto, že věci dělám po svém. Odešla jsem od manžela, abych zachránila zbytek své důstojnosti a vytvořila pro syna domov, kde vládne respekt a klid.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Související články

Další články