Karolína (29): S dvojčaty se doma fakt nenudím. Manžel má bohužel jiný názor

Když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, byla jsem nadšená. Po miminku jsem toužila. Byla jsem vdaná, měli jsme kde bydlet, nebylo na co čekat. I Patrik si potomka moc přál. Jaké bylo naše překvapení, když mi lékař oznámil, že čekám dvojčata.

Klára (28): Manžel tvrdil, že péče o dítě je hračka. Jeden den s dcerou ho vyléčil z omylu

Strach vystřídalo štěstí

Těhotenství jsem měla bezproblémové a byla jsem za to ráda. Poslední měsíc byl náročný. Měla jsem obří břicho a vše mě bolelo. Holky přišly na svět císařským řezem. Bolel mě každý centimetr těla, byla jsem vyčerpaná, mísil se ve mně strach s pocity nadšení. Ale byla jsem šťastná. Dva malé uzlíčky ležely v postýlkách. Byly zdravé, a to bylo hlavní.

Patrik je dobrý táta. Každý den, když přijde z práce domů, si s holkami hraje nebo je vezme ven. Zavedli jsme si systém, ale přesto je péče o dvě děti náročná. První měsíce byly šílené. Buď spala jedna, nebo druhá, ale málokdy obě současně déle než dvě hodiny. Přes den se jejich spánek taky neprolínal. A tak jsem obě ruce měla volné málokdy. Zkrátka byla to bláznivá doba, ale ženská zvládne vše. Musí.

Dominik (37): Kamarádi se mi v hospodě smějí, že jsem šel na mateřskou. Péče o syna mi dala zabrat, ale jsem spokojený

Manželovy negativní řeči mě mrzí

Přiznávám, že první měsíce po narození dvojčat jsem nestíhala nic. Chodila jsem celé dopoledne v pyžamu, vlasy jsem si umyla občas. Kdyby mi maminka a tchyně nenosily jídlo, asi bychom žili jen na pečivu.

Patrik se snažil, ale spal v jiné místnosti a já byla klidně i desetkrát za noc vzhůru. Spánkový deficit si vybíral svou daň. Neměla jsem sílu uklízet.

Vše se zlepšilo, když holky oslavily rok. Začaly víc spát a já se snažila vařit i uklízet. Jenže nastal nový problém. Holky začaly chodit a dělat nepořádek. Uklidila jsem v jedné místnosti, šla uklízet do druhé, a než jsem se otočila, holky vše vrátily do původního stavu. Na zemi byly po celém bytě rozházené hračky.

Přestože jsem luxovala i několikrát denně, drobečky z pečiva byly taky všude. Zkrátka byl to nekonečný kolotoč hraní, uklízení a boje o to, abych se nezbláznila.

Andrea (31): Tchyně si myslí, že ví lépe než já, jak mám vychovávat dítě. Zahrnuje mě svými radami, ale já už na ně kašlu

Připadám si jako neschopná žena

„To nemůžeš občas vyluxovat? Chtěl bych se alespoň jeden den v týdnu projít po bytě a nemít na ponožkách nalepené zbytky jídla“, rozčiloval se Patrik. Marně jsem mu vysvětlovala, že pravidelně rychle luxuji celý byt dvakrát denně. Nevěřil mi. „A to nemůžeš holky naučit, aby si hrály v dětském pokojíčku? Kdykoliv šlápnu na kostku, mám sto chutí ji hodit z okna,“ nevrle procedil mezi zuby.

„Patriku, jsou to malé děti. Jsou jim dva roky. Nemají z mnoha věcí rozum. Snažím se vařit, snažím se hrát si s nimi, snažím se prát prádlo, chodit pravidelně ven. Věř mi, že je toho na mě víc než dost. To poslední, co potřebuji, je, abys mě ponižoval. Nejsem málo produktivní, jsem jen člověk, co nestíhá a je nevyspalý,“ řekla jsem na svou obranu a málem jsem se rozbrečela. Manželova nespokojenost mě mrzí. Spíše bych uvítala pochopení než výčitky.

Bára (41): Na mateřské jsem chátrala, chyběla mi péče o sebe. Ostatní ženy mi tvrdily, že moje potřeby musí jít stranou

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].