Facebook
Instagram
„Día de Muertos.“ Tak zní originální název mexického svátku, který může připomínat naše Dušičky. I na americkém kontinentu vzpomínají na své blízké a oslavují v tento den jejich památku. Místo kladení věnců na hrob a zapalování svíček však Mexičané vyrazí do ulic a smrt svých blízkých bujaře slaví. V roce 1993 UNESCO prohlásilo mexický Den mrtvých „nehmotným dědictvím lidstva“.
Svátek trvá dva dny (1. a 2. listopadu) a může připomínat průvod masek. Karnevalové kostýmy mají většinou podobu smrtky nebo čerta. Mexičané nad svými zesnulými netruchlí, naopak věří, že veselím a vysmíváním se smrti ji svým způsobem zaženou. Je to jiné vnímání života, resp. smrti. Jistá snaha zbavit se strachu z odchodu na věčný odpočinek.
Místo svíčky s sebou na hřbitov rodiny nosí mp3 přehrávače a repráky, ze kterých pouštějí zemřelým jejich oblíbené hitovky. Pokud tomu okolnosti nenahrávají a rodina nemá čas se hromadně u hrobu sejít, vytvoří si doma malý oltář s fotkami zesnulých. Ty se objevují nejen „u rodinného krbu“, ale v tuto dobu zdobí i výkladní skříně obchodů, chodníky a restaurace. Na obrázcích se pak neobjevují jen osoby blízké, ale i populární zpěváci, politikové nebo herci.
V samotném průvodu jsou velmi oblíbenou volbou převleky zemřelých novomanželů. Mrtvého ženicha s nevěstou potkáte téměř na každém rohu. Ženy se nazývají Dámami smrti, muži jsou pak Pánové podsvětí. Pomalované obličeje s umrlčími zuby jsou u Mexičanů také velmi populární.
Ke tradici patří samozřejmě i jídlo. V Mexiku je to tzv. „Pan de Muerto“ neboli „chléb mrtvého“. Tento speciální pokrm je pocukrovaný chléb s ruličkami těsta připomínajících kosti. Součástí jsou i malé cukrové lebky (calaveritas).
Na ukázky oslav mexického svátku můžete zajít např. do pražské Stromovky, Valdštejnské lodžie nebo do Jičína.
