Dnes je sváteční den: Historie oslav Mikuláše u nás i jinde v Evropě

5. prosince 2019
Pixabay
Pixabay

Tradice oslav svatého Mikuláše není žádnou českou specialitou. Památku středověkého biskupa z turecké Myry si připomíná většina evropských národů, každý ale po svém.

Co je pro všechny stejné?

Všechny spojuje to, že ctihodný vousatý muž s mitrou a berlou odměňuje malými dárky všechny děti, které byly v předchozím roce hodné. Zlobivé buď vyjdou naprázdno, nebo je čeká „výplata“ od Mikulášova pekelného pomocníka.

V křesťanském kalendáři připadá svátek svatého Mikuláše na 6. prosince, kdy světec z Malé Asie ve čtvrtém století údajně zemřel. Jeho kult se postupně rozšířil do celé Evropy i světa a dnes je svatý Mikuláš patronem několika zemí, území a měst (mimo jiné francouzského Lotrinska nebo italského Bari, kde je pochován) i řady profesí a řemesel, především studentů, námořníků, obchodníků, lékárníků, notářů a advokátů.

V Polsku chodí Mikolaj

Ve většině zemí Mikuláš přichází do domácností už v předvečer svého svátku, aby zkontroloval, jak se ratolesti v posledním roce chovaly. Polský Mikolaj navštěvuje děti v noci z 5. na 6. prosince a dárky jim „schovává“ pod polštář, případně do velké ponožky. Hodné děti se mohou těšit na menší hračky, knížky nebo sladkosti, těm zlobivým rodiče vyhrožují, že dostanou rákosku, nicméně v praxi zůstávají jen u tohoto varování. Polský Mikolaj má v prosinci plné ruce práce, protože znovu dárky přináší 24. prosince pod vánoční stromeček.

Mikulášův společník

Regionální rozdíly panují ve složení Mikulášova doprovodu. Jeho nejčastějším pomocníkem bývá čert, kterého si svatý Mikuláš údajně ochočil. V Rakousku, Bavorsku, Chorvatsku nebo v Maďarsku se po Mikulášově boku objevuje jeho strašidelnější obdoba zvaná Krampus. V Česku a na Slovensku Mikuláše a čerta běžně doprovází i anděl, v Polsku někdy Sněhová vločka. V Rakousku Mikuláše doprovází také anděl. Nosívá velkou knihu, v níž jsou zaznamenány všechny činy hodných i zlobivých dětí. Někde nechybí takzvaný guatseltrager, tedy nosič sladkostí. Tento starý muž vláčí koš s dobrotami.

Mnohé rakouské děti a i někteří dospělí jsou zvyklí stavět své vysoké boty před dveře, aby je Mikuláš do rána naplnil ovocem, oříšky a čokoládou. V Německu chodí nejčastěji trestat zlobivé děti namísto pekelníka pacholek Ruprecht (Knecht Ruprecht) s řetězy a metlami. Postava zlého protějšku hodného Mikuláše má však v německých zemích řadu lokálních variací.

Taťka Rákoska na zlobivé belgické děti

Originálního společníka má nizozemský a vlámský Sinterklaas, kterého doprovází Černý Petr. Připomíná maurského služebníka, jehož si v minulosti s oblibou pořizovali španělští šlechtici a bohatí kněží na špinavou práci. Ve frankofonní části Belgie chodí s Mikulášem Taťka Rákoska, ve Švýcarsku zase vousatá postava v dlouhé černé kápi zvaná Schmutzli.

Kdo Mikuláše neslaví?

Některé země však svátek svatého Mikuláše neslaví, například Rusko. Ve Francii jsou jeho oslavy běžné jen v okrajových částech jako v Alsasku či Lotrinsku, které v minulosti patřily pod jiné státy. Mikuláše neslaví ani Britové. Na ostrovech se tento světec přerodil v postavu zvanou Father Christmas, která je k nerozeznání podobná americkému Santa Clausovi a plní obdobné úkoly – ovšem až o Vánocích.

Zavří­t reklamu