Facebook
Instagram
Výšlap na Sněžku, procházka po Borových Ladech nebo návštěva hradu Falkenštejn. Na takové výlety vede cesta přes území některého z tuzemských národních parků. Aktuální čtveřice vyhlášených parků je důkazem jedinečného přírodního bohatství české krajiny. Můžete se pochlubit, že jste navštívili všechny? Pokud ne, víte alespoň, čím jsou specifické?
Národní park je nejvyšším stupněm velkoplošné ochrany přírody a krajiny, který český právní řád v současné době zná. Z logických důvodů bývá tento status tudíž přiznáván hlavně oblastem, které skýtají nové příležitosti pro vědecký výzkum a zároveň s sebou nesou část českého kulturně-přírodního dědictví. Jejich středobodem jsou takzvané bezzásahové zóny, které v součtu zabírají asi 0,5 % rozlohy celé republiky. V tuzemsku v současnosti existují čtyři národní parky – tři na území Čech a jeden na Moravě. Dohromady představují cca 1,5 % celkové rozlohy státu. O dalších kandidátech na status národního parku se v poslední době poměrně živě diskutuje.
Krkonoše: Dechberoucí zážitek na horských hřebenech
Nejstarší český národní park se rozprostírá napříč nejvyšším českým pohořím Krkonoše a tvoří nedílný celek se svým polským protějškem. Jde o jedno z přírodně i druhově nejrozmanitějších území v České republice – a je domovem několika endemických druhů, které se přirozeně vyskytují pouze v Krkonoších. Kroky obdivovatelů KRNAPu směřují třeba na Sněžku či k prameni řeky Labe. Krkonoše navíc zabaví celoročně – ať už hledáte pořádný horský výšlap, chcete meditovat při klidné procházce lesem, obdivovat místní skály, ledovcová údolí a horské louky nebo vyrazit za zimním sportovním vyžitím.
Šumava: Expedice napříč pralesem
Národní park Šumava je největším národním parkem v celém středoevropském regionu. Nejvyšší status ochrany získal pro svá unikátní biologická společenství, která se na tomto území přirozeně vyskytují. Šumava je v podmínkách České republiky doslova unikátem – kromě klasických horských porostů zde najdeme i pralesy a mnohé slatě, rašeliniště, karová jezera a další přírodní úkazy. Šumava kromě možnosti pozorování ohrožených rostlinných a živočišných druhů navíc skýtá nespočet příležitostí vyžití pro milovníky pěší turistiky, zimních sportů i vodáctví – přeci jen na jejím území pramení řeka Vltava.
Podyjí: Po proudu řeky zemí nikoho
Jediný moravský národní park je sice zároveň tím nejmenším u nás, ale zato se pyšní největší pestrostí tamní přírody. Rozprostírá se v okolí toku řeky Dyje, která protéká kaňonem, jenž je hlavním důvodem, proč si oblast status národního parku vysloužila. Zde byste stěží hledali významnější lidskou stopu v podobě osad či obcí. Podyjí je díky těmto panenským podmínkám doslova rájem vyder říčních a syslů obecných a četně se zde vyskytují i různé vzácné druhy ptáků a plazů. Dnes objevují turisté Podyjí nejraději na kole, přičemž lákadlem jsou pro ně především zdejší vinice a jejich plody.
České Švýcarsko: Tuzemský ráj pískovcových skal
Neodmyslitelným symbolem našeho nejmladšího národního parku je Pravčická brána, jež je největší pískovcovou skalní branou ve střední Evropě a svou velkolepostí turisticky dominuje svému regionu. Česká „Marlboro Country“, jak se tomuto národnímu parku s jeho přeshraničním dvojčetem – Saským Švýcarskem – s nadsázkou přezdívá, nabízí především zážitek z dynamické krajiny plné skal a evropsky unikátního přírodního kaňonu řeky Labe. Oblast je i přirozeným útočištěm mnoha ptačích druhů – například zdejší populace sokola stěhovavého nemá ve středoevropském regionu obdoby. Bohatá místní flóra také kromě jiného čítá na stovky druhů mechů a lišejníků.
Křivoklátsko: Tradiční královské lesy skrývají přírodní bohatství
Programové prohlášení současné vlády Petra Fialy (ODS) předpokládá, že by měl na území Křivoklátska ve Středočeském kraji vzniknout nový národní park s kaňonem řeky Berounky. Tato oblast je specifická tím, že jde o největší vnitrostátní nížinný a pahorkatinný komplex na našem území. To s sebou přináší četné přírodovědecké benefity – na území se přirozeně vyskytuje 14 druhů vážně ohrožených rostlin, nemluvě o spoustě dalších vzácných zástupců rostlinné i živočišné říše. Oblast je už od roku 1977 chráněnou biosférickou rezervací UNESCO a od začátku milénia součástí mezinárodní soustavy Natura 2000. Jde navíc o kraj, který kloubí atraktivní kombinaci – přírodu a historii. Na jeho území najdeme například hrady Točník a Žebrák, zámek Zbiroh a samozřejmě Křivoklát.
https://www.mzp.cz/cz/vyhlasovani_np_krivoklatsko
Soutok: Bašta starobylých stromů
Pro úplnost na závěr zmiňme ještě to, že se vedou diskuze i o možném šestém národním parku v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Právě tyto dvě řeky velmi specificky ovlivňují podobu celého jihomoravského regionu – konkrétními projevy jsou četné mokřady, tůně, síť slepých ramen řek nebo lužní lesy. V celoevropském měřítku jde o území jedinečné a mimořádně cenné.
Soutok je oblastí s mimořádnou biodiverzitou, které představuje útočiště pro ohrožené druhy. Výrazným prvkem místní krajiny jsou i starobylé stromy, jež poskytují přirozené útočiště nejednomu druhu hmyzí i ptačí říše. Představitelé Ministerstva životního prostředí nicméně připouští, že by Soutok mohl získat „pouze“ status chráněné krajinné oblasti, který by mu poskytl potřebnou celoplošnou ochranu.
