Je jasné, že každý rodič by chtěl trávit co nejvíc času se svými dětmi, hrát si s nimi, pomáhat jim objevovat svět nebo s nimi jen tak být. Jenže podle odborníků je také mimořádně důležité nechat je, ať si hrají s jinými dětmi. Víte, jak moc jim to prospěje?
Jeden z výzkumů Britské psychologické společnosti, ukázal, že víc jak tři čtvrtiny rodičů dětí ze základních škol se domnívají, že čas na hraní je stejně důležitý jako škola, respektive učení. Šlo o data sbíraná v průběhu pandemie covidu, kdy se děti mohly často vidět jen online, ale přesto mají nadčasovou platnost. Děti si zkrátka potřebují hrát.
Proč si děti potřebují hrát
Pro rodiče představují první roky života dětí jedno z nejhezčích období života. Jsou u toho, jak objevují tvary, barvy a prakticky všechno je dokáže fascinovat a zaujmout. Rodič je pro dítě první partner na hraní a i když si možná přeje, aby to nikdy neskončilo, ono to naopak skončit musí. Nebo se to alespoň musí změnit. Pro dítě je totiž mimořádně důležité hrát si i s jinými dětmi. A pokud možno bez toho, aby mu za zády stál nějaký hypeprotektivní rodič.
Děti považují hraní za jeden z nejdůležitějších aspektů svého života a oceňují čas, svobodu a místo na tuto činnost. A řečeno slovy vědy, má to řadu výhod pro jejich fyzickou, emocionální, sociální a intelektuální pohodu. Co to vlastně znamená? Třeba to, že hra pomáhá dětem zažít řadu emocí, včetně frustrace, odhodlání, úspěchu, zklamání a sebedůvěry. Díky tomu, že si tyto emoce zažijí, mohou se naučit zvládat je.
Přestože tohle všechno můžou zažít také u hraní s rodiči, důležité je, aby si organizovaly hraní i samy. Díky tomu se mohou osamostatnit. „Dětská představivost může být nekonečná a někdy nám dospělým nemusí jejich hra dávat smysl, ale věřte tomu, že hloupé hry, chaotické hry, drsné hry, hraní rolí… to všechno jsou pro děti zkušenosti s budováním odolnosti,“ říká Dan O’Hare z Britské psychologické společnosti pro The Sun.
O důležitosti dětských her
Psycholog vysvětluje, že hra povzbuzuje děti, aby se setkávaly i s jinými dětmi a zjistily, jak budovat vztahy s ostatními. Dává jim prostor, aby se naučily, jak navázat kontakt a spolupracovat s různými dětmi. Ne všechny totiž přistupují ke hře stejně, mají jiný pohled na průběh hry, uvažují jinak a také mluví o různých věcech.
Zajímavé je, že samotné hraní pomáhá dětem pracovat nejen v kolektivu, ale také na vlastní pěst. „Pokud jste někdy sledovali, jak si děti hrají, s hračkami nebo bez nich, pravděpodobně se budete divit, jak po chvíli vyřeší problémy které se objeví. Prostřednictvím hry se děti učí tvůrčímu myšlení a hledání řešení, aniž by se obávali, že něco dělají ‘špatně’," dodává O’Hare.
Hra s jinými dětmi má nejen okamžitý benefit v tom, že se zabaví nebo si zasportují, ale má také přesah a její důsledky se ukážou až časem. Schopnost spolupracovat, vycházet s různými typy lidí, naučit se pracovat s emocemi a být kreativní, to je to nejlepší, co se lze v dětství naučit. Ne vždy u toho potřebují vlastní rodiče, ale nebojte, i kvalitně strávený čas s vámi má v jejich životě pevné místo.
Zdroje informací:
Raisingchildren.net.au: Why play is important
Thesun.co.uk: PLAY TIME The 5 signs your child needs to play more – as experts warn of post-pandemic crisis