Facebook
Instagram
Nový školní rok a je tu a možná i vy se svým dítkem v tuto chvíli vybíráte, na jaký kroužek či kroužky bude chodit. Na co si při jejich výběru dát s ohledem na dítě pozor a kolik kroužků je tak akorát? Na to v dalším pokračování své poradny odpovídá zkušená koučka Sylvie Mobagi.
Vybrat pro dítě ten správný kroužek nebo kroužky je někdy oříšek. Vaše představy se často rozcházejí, a to jak co se týče náplně kroužku, tak jejich počtu. Také možná váháte nad tím, v jakém věku dítěti zařídit první kroužek, a co si počít, když potomek po letech chození na klavír řekne, že od letoška chce místo toho hrát florbal. Koučka Sylvie Mobagi nabízí na všechny tyto otázky odpověď.
Co radí koučka Sylvie Mobagi?
Možná začnu zamyšlením nad tím, co to kroužek vlastně je. Za mě je to (a měla by být) mimoškolní a zejména zábavná aktivita. Pokud mi rodiče chtějí říkat, že dítě chodí na „kroužek angličtiny či matematiky“, tak to, milí rodiče, žádný kroužek není, to je doučování či prohlubování znalostí.
Kroužek je něco, co děláme ve volném čase, a tedy logicky se tomu věnovat chceme, baví nás to a v případě dětí je tam ještě jedno dost důležité pravidlo - nemělo by to být učení, aby si dítě opravdu odpočinulo. Za kroužky se tedy dá považovat vše, kde dítě sportuje, procvičí si tělo, ale i ducha, avšak toho kreativního, zvídavého. Tedy vše mimo to, co dělá ve škole.
Děti jsou jako „houby“, nasávají a hltají vše nové, neexistuje žádná hranice toho, kdy by dítě mělo začínat s kroužkem. Ono totiž za kroužek se dá považovat i to, když maminky chodí s miminky plavat či cvičit. Už to je první dětský kroužek. Dítě se tam rozvíjí, dělá něco zábavného, něco, co běžně nedělá. Děti jsou tedy na kroužky připraveny hned od narození.
Kolik je málo a kolik je moc, to je samozřejmě otázka. Nejsem si jistá, zda na ni lze odpovědět jednoznačně. Za mě nikoli, protože každé dítě je jiné, stejně jako jsme jiný každý z nás, a každý kroužek je jinak náročný. Například kroužek keramiky a kroužek hokeje budou diametrálně odlišné. Hokej je o fyzické stránce, kdežto keramika o psychické. Hokej také, oproti keramice, bude probíhat víckrát než jednou týdně.
Každý z nás je jiný, jak píšu. Proto je někdo nadanější na sportovní aktivity, má třeba i více energie, a tak jsou pro něj vhodnější sportovní aktivity, aby tu energii mohl někde smysluplně vydat. Oproti tomu jsou děti tiché, citlivé, které už jen představa hrát hokej vyděsí. Kroužky bychom tedy měli přizpůsobit dítěti.
Pokud se ptáte, zda trvat na tom, aby dítě chodilo na nějaký kroužek soustavně delší čas, pak se ptám: Jaký by to mělo smysl? Představte si, že by vám někdo říkal, že ho nezajímá, že už vás nebaví chodit na aerobic, a prostě na tu jógu chodit nebudete. Asi by se vám to moc nelíbilo a dost pravděpodobně byste si to na aerobiku neužili, museli byste se do toho nutit, necvičili byste pořádně a nepochybně by vám to vyčerpalo, spíš než dobilo baterky. Myslím, že víc netřeba dodávat.
Doporučení redakce
My, maminky v redakci, doporučujeme začít u školních dětí maximálně dvěma kroužky týdně. Až si dítě zvykne na nový režim a pravidelné povinnosti, můžete kroužky postupně přidávat. Důležité je zkrátka zpočátku nezahltit dítě přemírou činností. Vyberte proto na start školního roku třeba jeden kroužek pohybový a jeden kreativní. A dál to upravte podle toho, jak bude dítě zvládat a co ho bude bavit.
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.
