PORADNA: Mám jedno dítě raději než druhé. Proč je to tak v pořádku, vysvětluje psycholožka Samsonová

Ve společnosti jednoho dítěte je vám lépe. Jste si povahově bližší, dítě je klidnější a snáze se s ním domluvíte. Když se podíváte na druhého potomka, čas od času si povzdechnete, proč nemůže být jako jeho brácha nebo ségra.

Je vzteklejší, vaše něžnosti nepřijímá a žije si ve světě, kterému nerozumíte. Občas máte pocit, že ho snad máte méně rády než dítě první, a tuto myšlenku si zakazujete. Je to ale potřeba?

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (39): Mám radši dceru než syna. Cítím se kvůli tomu mizerně, ale nejde to změnit

Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?

Každý z nás je jiný a právě v tom tkví naše jedinečnost. Myslím, že neexistuje stav, kdy by matka milovala všechny svoje děti „stejně“. To není možné právě proto, že každé dítě je jiné. Každého potomka proto matky (ale i otcové) milují jinak. Kde je nějaké měřítko, které určuje, co je málo a co je moc? Co je méně a co více? Já o žádném takovém nevím, vy ano?

Některé maminky jsou citlivější, a proto se sem tam stane, že si uvědomí, že každé ze svých dětí milují jinak. A tak se toho leknou a začnou mít výčitky. Ale kvůli čemu? Pokud kterékoliv z dětí potřebuje pomoci, pomůže mu? Pokud například dítě spadne a potřebuje ošetřit, ošetří ho? Pokud kterékoliv z dětí přijde domů smutné a uplakané, ukonejší ho? Pokud na její dítě bude někdo „zlý“, zastane se ho? Pak miluje všechny svoje děti a je normální a zcela v pořádku, že každé miluje jinak.

Každé dítě potřebuje ve výchově něco trochu jiného. Existují přecitlivělé děti a aby jednou byly schopny se odrazit do života, potřebují mnoho a mnoho mazlení. Jiné děti jsou zase od malička svéhlaví „partyzáni“, kteří v sobě mají zakotveno hledání své cesty, zkoušení nových věcí a pokud by maminka chtěla takové dítě pořád muchlat, nebrzdila by ho spíš? Takové dítě přece potřebuje prostor a ona mu ho dopřeje.

Každá milující máma se pozná právě podle toho, že vycítí, co její dítě potřebuje, a podle toho se chová. Milé maminky, věřte v sebe, ve svoje instinkty a věřte ve svoje děti. To, že děláte pro jedno dítě něco, co pro druhé neděláte, ještě neznamená, že je to špatně. Zkuste se optat samy sebe, zda by to to druhé dítě takto chtělo? Co jiného pak děláte pro druhé dítě, a zase to neděláte pro to první? Určitě vás napadne spousta věcí, tak si nelamte hlavu a užívejte si svoje děti tady a teď, protože rostou až příliš rychle.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Pubertální dítě zazlívá rodiči rozvod. Jak z ošemetné situace ven, radí zkušená psycholožka

Kdo je Sylvie Samsonová: Déle než dvanáct let se věnuje práci s dětmi, zejména těmi, které mají některou ze specifických poruch učení. Posledních osm let je navíc ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál. Více na webu www.sylviesamsonova.cz a eshop.sylviesamsonova.cz.