Role rodiče a dítěte aneb Jak si komplikujeme partnerské vztahy a ničíme lásku?

Dle transakční psychoanalýzy má ego tři stavy: rodič, dítě a dospělý. Tyto stavy jsou aktivní v různých životních situacích v různé intenzitě. Zatímco někomu je bližší role dítěte, další se zase vyžívá v roli rodiče jako autority. Přesto jsou postoje dítěte i rodiče vlastní každému z nás, jen jim dáváme odlišný prostor. Jsou to tři základní životní role, které se odráží v našem chování, vyjadřování a komunikaci.

Ideální partnerský vztah je vztah rovnocenný. Partneři se oba chovají jako dospělí lidé a také spolu jako dospělí lidé komunikují. Jenže nebylo by to ego, kdyby nedávalo prostor chování dětinskému, anebo chování rodiče. Ani dítě, ani rodič přitom nejsou role, které by byly pro vztah přínosem. Umíněnost dítěte, ublíženost, ale ani nadřazenost rodiče nebo přehnaná kritika do zdravého vztahu nepatří.

Mohlo by Vás zajímat:

Vidíte při řešení partnerských problémů rudě? Spláchněte emoce a vsaďte na kompromis

Dítě, anebo rodič?

V praxi se až příliš často ve vztahu dostáváme do role ublíženého dítěte, na druhém jsme také jako dítě citově závislí. Partner pak naplňuje funkci rodiče, přebírá zodpovědnost, rozkazuje, kritizuje a vyžívá se v moci.

Všeobecně budeme zavrhovat spíše dětinské chování. Roli rodiče, zvláště rodiče pečujícího, podporující a zajímajícího se, zpravidla hodnotíme lépe. Jenže ani tato role by neměla ve vztahu převládat. Partner se může projevovat jako láskyplný rodič, ale žádný dospělý se necítí dlouhodobě příjemně ve vztahu sice opečovávaného, ale podřízeného dítěte. Dříve či později každého role dítěte ve vztahu, kde se partner chová jako rodič, omrzí.

Dítě, rodič nebo dospělý? Více o transakční analýze najdete VE FOTOGALERII:

Literatura: Berne, Eric: Transakční analýza v psychoterapii: Klasická příručka k jejím základům. Praha: Emitos, 2012.

Galerie Transakční analýza

+ 1 fotka + 2 fotky