Co mají společného rodiče dětí, které jsou úspěšné a v životě se jim daří?

Trvají na tom, aby děti plnily svoje povinnosti

„Když po sobě děti nemusí mýt nádobí, znamená to, že je za ně myje někdo jiný,“ řekla ve svém TED talku Julie Lythcott-Haims, bývalá děkanka na Stanford University a autorka knihy Jak vychovat dospělého. „Takže jsou zproštěni nejen té práce, ale také se nenaučí, že k práci je třeba se stavět čelem a že každý člen domácnosti se musí podílet na zlepšování jejího chodu jako celku,“ dodává. Lythcott-Haims věří, že děti, které doma pomáhají, vyrůstají v zaměstnance, kteří dobře spolupracují s ostatními, jsou empatičtější, protože vědí, jak je občas těžké dotáhnout věci do konce a také jsou schopnější pracovat samostatně a bez autoritativního dozoru. Své myšlenky staví na výsledcích Harvard Grant Study, nejdelší kontinuální studie, která byla kdy provedena. „Tím, že mají povinnosti – vynášet odpadky nebo skládat si prádlo –, se učí, že tyto rutinní věci jsou prostě nutnou součástí života,“ říká.

Učí své děti sociálním dovednostem

Výzkumníci z Pennsylvania State University a Duke University sledovali více než 700 dětí napříč celými Spojenými státy od školky až do věku 25 let a našli jistou korelaci mezi sociálními dovednostmi dětí z mateřinek a jejich úspěchy o dvě dekády později. Dvacet let probíhající studie ukázala, že sociálně schopné děti, které neměly problém zapojit se do her, pomáhaly ostatním, byly schopné porozumět jejich pocitům a samy řešit problémy, mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že vystudují vysokou školu a najdou si práci odpovídající jejich vzdělání i zájmům než ty, kterým tyhle sociální dovednosti ve školce chyběly. „Výsledky studie ukazují, že pomáhat dětem s rozvojem emocionálních schopností je jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat pro jejich zdravou budoucnost,“ řekla na tiskovce Kristin Schubert, programová ředitelka Robert Wood Johnson Foundation, která výzkum provedla. „Od raného věku mohou právě tyto dovednosti rozhodovat o tom, jestli vaše dítě skončí ve vězení nebo na univerzitě, jestli bude nezaměstnané nebo závislé na drogách,“ dodala.

Mají vysoká očekávání

Studie provedená na 6600 dětech narozených v roce 2001 profesorem Nealem Halfonem a jeho kolegy z University of California zjistila, že očekávání, která na děti kladou rodiče, mají obrovský efekt na jejich vzdělání. „Rodiče, kteří plánují pro své děti univerzitní vzdělání, je dokážou navigovat k lepší budoucnosti bez ohledu na své vlastní příjmy nebo vzdělání,“ uvedl ve svém prohlášení. Opírá se přitom o výsledky standardizovaných testů: od 57 % dětí, které dopadly nejhůř, rodiče očekávali vysokoškolské vzdělání, zatímco u těch, kterým se v testu dařilo nejlépe, očekávalo 96 % rodičů, že půjdou na univerzitu. To potvrzuje i další psychologický fenomén, tzv. Pygmalion efekt, který spočívá v tom, že „to, co jedna osoba očekává od druhé, může ta druhá chápat jakožto proroctví o svém vlastním sebenaplnění“. Což v tomto případě znamená, že se děti snaží naplnit rodičovská očekávání.

Pěstují mezi sebou zdravé vztahy

Děti z konfliktních rodin, úplných či rozvedených, mají tendence prospívat hůře než děti rodičů, kteří jsou spolu v harmonii, zjistila studie University of Illinois. Profesor Robert Hughes také zdůrazňuje, že podle dalších výzkumů jsou na tom děti z nekonfliktních neúplných rodin lépe než ty, které žijí v konfliktních úplných rodinách. Zůstáváte-li tedy v konfliktním vztahu „kvůli“ dětem, děláte jim medvědí službu. Existuje také studie, která zjistila, že dvacátníci, kteří prošli jako děti rozvodem rodičů, se i po deseti letech stále cítili ve stresu. Ty děti, které své rodiče popsaly jako konfliktní, hlásily také pocity ztráty, lítosti a bolesti.

Mají vyšší ukončené vzdělání

Ve studii z roku 2014 z University of Michigan zjistila psycholožka Sandra Tang, že matky, které mají dokončené středo- nebo vysokoškolské vzdělání s vyšší pravděpodobností vychovávají své děti k témuž. Na skupině 14 000 dětí, které vstupovaly do mateřské školy mezi lety 1998 a 2007 ověřila tvrzení, že děti nezletilých matek (s nedokončeným středoškolským vzděláním) často nedokončí ani střední školu. Jinými slovy úroveň vzdělání rodičů, které dosáhli ve věku 8 let dítěte, determinuje školní a pracovní úspěchy dítěte na dalších 40 let dopředu.

Učí svoje děti brzo matematiku

Metaanalýza z roku 2007 zkoumající 35 000 předškoláků ve Spojených státech, Kanadě a Velké Británii zjistila, že brzké rozvíjení matematických dovedností se může proměnit ve velkou životní výhodu. „Význam těchto dovedností – začínat školní docházku se znalostí čísel, jejich řad a dalších základních matematických konceptů – je jeden z výstupů této studie,“ píše Greg Duncan z Northwestern University v tiskové zprávě. „Zvládnutí těchto dovedností předurčuje nejen budoucnost dítěte na poli matematiky, ale také na poli čtenářském,“ stojí tam také.

Budují si se svými dětmi vztah

V roce 2014 zjistila studie provedená na 243 lidech narozených v chudobě, že děti, kterým se dostalo „citlivé péče“ v prvních třech letech jejich života, si nejen vedly lépe v akademických testech v dětství, ale také mají zdravější vztahy a lepší kariérní úspěchy po třicítce. Citlivou péčí je v tomto případě míněno „rychlá reakce na signály, kterými děti dávají najevo své potřeby“ a „poskytování jistoty a bezpečí“ dětem, které právě objevují svět. „Investice do rozvíjení dětsko-rodičovského vztahu v raném věku se vrací v dlouhodobém měřítku napříč celým životem jednotlivce,“ řekl k tomu spoluautor studie Lee Raby z University of Minnesota.

Mohlo by Vás zajímat:

25 pravidel etikety, které by měl znát každý slušně vychovaný člověk

Snaží se nestresovat

Podle posledního výzkumu, který cituje The Washington Post počet hodin, které se svými dětmi mezi 3 a 11 lety tráví jejich matky, ovlivňuje jejich budoucnost, úspěch či neúspěch jen velmi málo. Krom toho příliš ochranitelský způsob výchovy se může obrátit proti vám. „Mateřský stres, obzvlášť pokud je způsoben snahou o to, najít si při pracovním vytížení dostatek času na děti, může ve finále dětem ubližovat,“ řekla deníku spoluautorka studie, socioložka Kei Nomaguchi. Stresovaní rodiče pak v „ze země vydupaném“ volném čase stresují i svoje děti. Emoční kontagiozita neboli psychologický fenomén toho, že emoce jsou stejně nakažlivé jako chřipka, nám pomůže porozumět. Výzkumy ukazují, že pokud je váš kamarád šťastný, ovlivní to i vaše emoce a pokud je smutný, posmutníte i vy. Takže pokud je rodič vyčerpaný nebo nervózní, přenáší svou frustraci i na své dítě.

Oceňují snahu víc než vyhýbání se chybě

Carol Dweck, psycholožka ze Stanford University, objevila, že děti (ale i dospělí) myslí, pokud jde o úspěch, dvěma různými způsoby. První z nich vychází z premisy, že náš charakter, inteligence a kreativita jsou dané a my na nich nemůžeme nic změnit. Úspěch je zásluha těchto vrozených vlastností. A pro tento typ myšlení je charakteristické, že abychom si udrželi pocit, že za něco stojíme, nesmíme selhat za žádnou cenu. Druhý způsob přemýšlení o úspěchu nevnímá selhání jako důkaz neinteligence, ale jako odrazový můstek k růstu a rozvíjení našich schopností. Základem tohoto přístupu je přesvědčení, že naše vůle ovlivňuje naše schopnosti a právě na děti má obrovský efekt. Pokud jim řeknete, že úkol zvládly, protože jsou chytré, budujete v nich první způsob myšlení. Když zdůrazníte, že to zvládly, protože se snažily, pěstujete v nich ten druhý.

Maminky pracují

Dle výzkumu z Harvard Business School profitují děti z faktu, že jejich máma chodí do práce. Podle studie dcery pracujících matek chodí déle do školy, pracují na vedoucích postech a vydělávají víc peněz – o 23 % více než jejich vrstevníci, kteří vyrůstali s maminkami v domácnosti. Synové pracujících matek se podílejí více na domácích pracích a péči o děti, podle studie těmto činnostem věnují o 8 hodin týdně více než jejich vrstevníci, děti maminek v domácnosti. „Příklad, který svým dětem dáváme svým vlastním životem, nastavuje jejich standardy na to, co je správné, co jsou jejich práva, povinnosti a v co mají věřit,“ řekla autorka studie profesorka Kathleen L. McGinn listu Business Insider. „Je jen velmi málo věcí, o kterých víme, že mají jasný vliv na genderovou nerovnost a výchova matkou, která pracuje, patří mezi ně,“ dodává.

Jsou víc „autoritativní“ než „autoritářští“ nebo „tolerantní“

Studie University of California, ve které vývojová psycholožka Diana Baumrind v šedesátých letech minulého století zjistila, že existují tři typy rodičů, poprvé rozdělila rodičovskou typologii na kategorie:

Tolerantní: rodič, který se snaží být netrestající a plně přijímající své dítě

Autoritářský: rodič, který se snaží dítě ovládat a formovat k obrazu svému

Autoritativní: rodič, který se snaží dítě racionálně směrovat

Jak asi tušíte, ideálem je ten třetí typ. Pod jeho taktovkou dítě vyroste s respektem k autoritě, ale necítí se jí přiškrceno.

Učí je vytrvalosti

V roce 2013 obdržela psycholožka Angela Duckworth z University of Pennsylvania speciální grant za svůj objev osobnostního rysu zvaného vytrvalost. Definuje ho jako „tendenci udržovat si zájem a snahu o velmi dlouhodobé cíle“ a podle jejího výzkumu přímo koreluje s dosaženým vzděláním. Jde o to, naučit děti představit si a postupně vytvářet budoucnost, jakou si představujeme.

Další informace a články o zdraví a zdravém životním stylu, chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz,

Galerie Co mají společného rodiče dětí, které jsou úspěšné a v životě se jim daří?

+ 1 fotka + 2 fotky