
Rozvodem to neskončilo. Marek dál chodil do bytu v Dejvicích jako domů a Dominice bez ostychu ujídal z lednice. S pomocí pohledného souseda mu ale připravila lekci, na kterou jen tak nezapomene. Jak se jednou provždy zbavit drzého exmanžela?
Měla jsem toho už opravdu po krk! S Markem jsme se rozvedli před více než rokem, ale on do mého bytu v pražských Dejvicích pořád chodil jako domů.
Choval se, jako by mu byt pořád patřil
Vůbec nebral v úvahu, že při majetkovém vypořádání připadl byt mně a stal se domovem pouze pro mě a našeho osmiletého syna Davídka. Když v sobotu ráno přijížděl pro syna, jednoduše si odemkl svými klíči, zamířil do kuchyně a uvařil si kávu. Párkrát si dokonce udělal i sendvič s tím, že nestihl snídani. Moje kamarádka Jana byla v šoku a radila mi, ať mu klíče vezmu, nebo rovnou vyměním zámky.
Jenže já měla strach z jeho vzteku a nechtěla jsem další hádky. Marek nás opustil kvůli mladší kolegyni z práce, a i když mi tím zlomil srdce, jeho přítomnost v kuchyni mi paradoxně dodávala falešný pocit, že v mém životě stále nějaký muž je. Jana však byla neoblomná. „Musíme ho nějak zastydět,“ prohlásila rozhodně a začaly jsme vymýšlet plán, jak Marka definitivně odnaučit používat staré klíče.
Potřebovaly jsme komplice
Potřebovaly jsme muže, kterého Marek nezná, což byl oříšek, protože znal většinu mých přátel. Pak si ale Jana na balkoně všimla nového souseda, který se do našeho vchodu nastěhoval teprve před měsícem. „Ten brunet je ideální. Musíme ho přemluvit,“ nabádala mě.
Nechtěla jsem oslovovat cizího člověka, ale všechno se změnilo ve chvíli, kdy mi Marek další sobotu v klidu snědl jogurt přímo z lednice a ještě poznamenal, že se po deseti letech bydlení nedokáže tak rychle odnaučit brát věci jako svoje.
Náhoda nám přála, když u mě ten samý den zaklepal nový soused Lukáš, aby si půjčil sůl. Byl vysoký, charismatický a měl odzbrojující úsměv. Když se v tu chvíli do předsíně vřítil Marek pro zapomenuté kopačky a uviděl nás spolu, došlo mi, že je to znamení. Lukášovi jsem celou situaci vysvětlila a on s úsměvem souhlasil, že mi s mým plánem pomůže. Domluvili jsme se na příští sobotu, kdy měl být Davídek u kamaráda na přespání.
Odvážné divadlo v předsíni
V sobotu ráno jsme s Lukášem seděli v županech u kávy, když jsem na chodbě zaslechla Markovy těžké kroky. Rychle jsem zmizela do koupelny a Lukáš si sundal župan. Když se ozvalo skřípění klíče v zámku a Marek sebevědomě vstoupil dovnitř, narazil v předsíni přímo na Lukáše, který tam stál jen v boxerkách a předváděl své vypracované tělo. „Dobrý den, já jsem Lukáš,“ pronesl klidně a podal mému bývalému manželovi ruku.
Marek tam jen stál, naprosto vyvedený z míry a neschopný slova. Vzápětí jsem vyšla z koupelny v krajkovém pyžamu a s hraným překvapením Markovi oznámila, že jsem mu zapomněla říct o synově nepřítomnosti. Rozkošnicky jsem se přitom podívala na Lukáše a Marek se bez dalšího slova otočil a prakticky utekl z bytu.
O týden později jsem se konečně dočkala. U dveří zazněl zvonek. Marek už si nedovolil použít své klíče a o pár měsíců později jsem je našla položené na komodě v předsíni. Pochopil, že tady už není pánem domu on, ale někdo úplně jiný.




