Geniální herec Leoš Suchařípa zemřel 14. června před dvaceti lety. Smutné výročí si s námi pojďte připomenout prostřednictvím jeho syna Davida, který se vydal ve šlépějích svého otce a věnuje se také herectví. V rozhovoru pro magazín Lifee.cz prozradil, jak otec vnímal jeho kariéru, na které období nejraději vzpomíná, nebo co pro něj bylo v životě vůbec nejtěžší. Co myslíte, jsou si podobní?
Herec Leoš Suchařípa (†73) si diváky získal životní rolí ve filmu Věry Chytilové, Faunovo velmi pozdní odpoledne, ale diváky uchvátil jako také svou vůbec rolí včelaře ve filmu Cesta z města od Tomáše Vorla. Desítky skvělých rolí ovšem Suchařípa stvořil také na divadle. „Byl pro mě docela výraznou osobností a také velkým vzorem,“ skládá hold svému otci syn David Suchařípa (60) v našem rozhovoru.
Vzpomíná na něj jako na samorost a fenomén, bez kterého je česká herecká scéna zase o poznání chudší. Mimo to s otcem nezapře do očí bijící vizuální podobu, a to především když se zeširoka a upřímně usměje. Ostatně, pamětníci popisují Leoše Suchařípu jako bouřliváka s pronikavýma a inteligentníma očima, které jeho syn bezpochyby podědil.
Doporučené video: Létající Čestmír Lukáš Bech v talkshow Na kafeečko
Leoš Suchařípa očima syna Davida
Leoš Suchařípa s sebou vodil syna Davida po divadelních klubech, kde v podstatě vyrostl. Není divu, že dnes úspěšně kráčí v jeho šlépějích. „Věděl, jak se tohle povolání má dělat. Hrál pravdivě a bez chyb. Byl dobrým příkladem. Řídím se tím a snažím se mu alespoň trochu přiblížit,“ vypráví David, podle kterého byl otec zářným příkladem herce, který chce divadle dělat poctivě a hlavně srdcem.
S otcem dokonce pět let společně hráli právě v Činoherním klubu, kde David strávil dětství. Stát společně na jednom jevišti bylo pro oba za odměnu. „Kdyby to dělat nechtěl a nebavilo ho to, tak by šel od toho. Z toho můžu usoudit, že byl nakonec rád, že tohle povolání dělám a že mu nedělám ostudu,“ zamýšlí se syn slavného herce. Táta byl přitom na slova chvály skoupý. „Pro pochvalu od něj by ale člověk šel opravdu daleko,“ směje se herec, jehož divadelní kusy prý Suchařípa starší raději konstruktivně opřipomínkoval, než by syna chválil. „Nikdy neřekl, že to bylo super, protože vždycky to jde udělat líp.“
Nikdo mne s otcem nesrovnával, tvrdí David Suchařípa
David Suchařípa zpětně nemůže říct, že vyrůstal ve stínu slavného otce - z jednoho prostého důvodu, který byl daný tehdejšími politickými okolnostmi. „Táta natočil poslední film v roce 1965, to byli Skřivánci na niti, a potom dlouhá léta nemohl z politických důvodů dělat žádnou práci na televizní obrazovce ani ve filmu. Takže když jsem se narodil já, už ho prakticky nikdo neznal, jen pamětníci z šedesátých let, kdy byl poměrně exponovanou osobností,“ vzpomíná David. „Měl jsem díky tomu úžasné dětství i studia, protože mě nikdo s tátou nesrovnával. Já nebyl synem slavného otce,“ zdůrazňuje s odkazem na mnohé děti slavných osobností, které kdekdo obviňuje z toho, že na školách využívají slávy svých rodičů.
Zůstali jsme sami s mámou
Dětství po divadelních klubech popisuje David jako idylické. Ostatně, za hodné tetičky a strýčky mu tenkrát byly největší herecké ikony té doby - Libuška Šafránková nebo Petr Čepek. „Táta účinkoval asi do roku 1970 v pražském Činoherním klubu, kde jsme se sestrou trávili docela dost času, protože tam probíhal veškerý život naší rodiny,“ potvrzuje David Suchařípa. „Všichni se k nám chovali moc hezky.“
I tak se najde období, které bylo pro celou rodinu složité. Roli v tom pochopitelně opět hrála politika - v průběhu normalizace měl totiž Leoš Suchařípa z politických a ideových důvodů omezenou uměleckou činnost a musel odejít na oblastní scény. „Na co rád nevzpomínám, je doba, kdy táta musel pryč z Prahy a my děti zůstaly s mámou. Tátu jsme viděli jen v sobotu a v neděli. Byla to prostě taková blbá doba a doufám, že se už nikdy nevrátí,“ přeje si David Suchařípa, kterého diváci mohou pravidelně vídat například na prknech pražského Divadla Kalich.
Na fotografie Leoše Suchařípy a jeho syna Davida Suchařípy se můžete podívat v naší fotogalerii.