Eliška (32): Vdávala jsem se z rozumu, přestože mě srdce táhlo jinam. Nejsem si jistá, jestli to nebyla chyba

Nikdy jsem nebyla nijak zvlášť zamilovaná, asi jsem citově trochu chladnější, i když Martin mě bavil a pokaždé, když jsme se měli vidět, jsem se na něho těšila. Ale nebyla jsem přesvědčená o tom, že je to láska. A tak jsem k oltáři kráčela po boku jiného muže.

Natalie (33): Randím s bývalým svojí kamarádky. Až se o nás dozví, asi o ni přijdu

Bohém Martin

Byla to máma, která mě upozornila na to, že se mi už přehoupla třicítka. „Už nemáš tolik času si vybírat,“ prohlásila a já si říkala: „Hm, asi má pravdu…“. . Do té doby jsem se bavila, cestovala a přiznávám, muže kolem sebe jsem využívala – tu na hezký víkend, tu na atraktivní večeři nebo i dovolenou. Všechno samozřejmě platili oni.

Nebyla a nejsem ten typ ženy, která se bezhlavě zamiluje a jde za svým štěstím. Ale přesto mě jeden muž okouzlil, Martin. Smáli jsme se spolu, pusinkovali se v parku, milovali se. „S tebou je to tak… lehký,“ říkávala jsem mu. Ale víc mi nabídnout nemohl. A protože mě moje máma vychovávala sama a byli jsme věčně bez peněz, nechtěla jsem tak dopadnout i ve svém budoucím životě. A bohém Martin mezi muže, kteří by mě zabezpečili, rozhodně nepatřil.

Tobiáš (38): Měl jsem úspěch a peníze, ale byl jsem na pokraji vyhoření. Učitelka ze školky mi ukázala, co je skutečný život a láska

Konkurz na muže

Když jsem se tedy rozhodla, že bych měla konečně zakotvit, začala jsem přemýšlet o tom, který z nápadníků by byl ten nejvhodnější. Nepřišlo mi to vůbec divné, celé generace spojovaly majetky nebo se ženy vdávaly z rozumu, tak proč z toho dělat vědu?

Začala jsem svůj volný čas dělit mezi několik mužů, na Martina mi už moc času nezbývalo. „Ty zase dneska nemůžeš?“ ptal se mě takhle jednou skoro plačtivě, takže jsem nakonec povolila a slíbila mu, že se s ním v pizzerii blízko mého bydliště na chvilku sejdu. Ale zapomněla jsem na to, že v tutéž dobu jsem tam nadirigovala Olivera. Jak to dopadlo? Běhala jsem mezi dvěma patry a snažila se zvládnout oba. O Olivera jsem nechtěla přijít, připadal mi docela použitelný a Martinovi jsem nechtěla ublížit.

S Oliverem to nevyšlo, ale byl tu ještě Jiří. Klidný, spolehlivý, úspěšný. Nabízel stabilitu, jakou jsem si myslela, že potřebuju. „Postarám se o tebe,“ přislíbil. A tak jsem si vybrala.

Petra (37): Řekla jsem nejlepší kamarádce pravdu o její svatbě. Od té doby mi nenapsala

Velké zklamání

Když jsem kráčela k oltáři, držela jsem Jiřího za ruku a cítila jsem z něho, že je to ten pravý. Muž, o kterého se budu moct opřít, který mi nebude odpočítávat peníze a se kterým uvidím všechny země světa. Měl prosperující firmu, peníze, charisma. To všechno rozhodlo.

„Jsi šťastná?“ zašeptala mi kamarádka Iva později, když už jsme se bavily. Usmála jsem se. „Jasně,“ odpověděla jsem automaticky. Jak bych mohla nebýt?

Netrvalo dlouho a začala jsem si uvědomovat, že zas tak moc šťastná nejsem. Ano, byli jsme s mým manželem v Paříži a ano, před námi byly Maledivy, moje kreditní karta měla nevyčerpatelný limit, ale kam se ztratil smích? A milování? Před lidmi se mě Jiří stále dotýkal, nakonec jsem musela působit jako dobrá investice, ale ložnice jako kdyby neexistovala. Věčně zůstával do noci kdesi venku nebo usínal v pracovně. Žila jsem si jako královna, měla jsem peníze i volnost, ale radost ze života chyběla.

Musela jsem si přiznat pravdu, začala jsem chápat, že peníze nejsou všechno. Ale jak z toho ven? Opustit Jiřího? „Nepřipustil by to, znamenalo by to, že selhal,“ prohlásila Iva, když jsem se jí váhavě svěřila. „Nemůžeš ani odejít, máte předmanželskou smlouvu, budeš rozvedená a ještě chudá,“ dodala. „Musíš k němu najít cestu. Stejně jako to dělalo mnoho žen před tebou. Jednou sis Jiřího vybrala a nemůžeš ho odhodit jako obnošený kabát.“

A tak tu cestu hledám, přestože čím dál tím víc myslím na… Martina.

Václav (42): Připadám si jako žebrák o lásku. Už to dál snášet nehodlám

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].