Eva (30): Dřela jsem za dva, protože můj manžel skončil v práci. Zatímco já jsem dělala přesčasy, on mě obviňoval z nevěry

Když jsem se vdávala za Pavla, byla jsem přesvědčená, že společně vybudujeme stabilní a šťastný život. Měli jsme velké plány, a dokonce i našetřeno na akontaci na vlastní bydlení. Všechno se ale začalo sypat, když Pavel pod vlivem nepochopitelného impulsu odešel ze dne na den z práce.

„Nemohl jsem tam už vydržet, šéf byl tyran,“ vysvětloval mi tehdy. Chápala jsem jeho vyčerpání, ale nedomyslel, že z jednoho platu neutáhneme nájem a poplatky. Celá finanční tíha padla na mě, musela jsem brát přesčasy a Pavel se doma čím dál víc uzavíral do sebe.

Dagmar (38): Dřela jsem čtrnáct hodin denně, můj nezaměstnaný manžel jen ležel na gauči

V kanceláři se něco změnilo

V mé firmě se pak objevil nový projekt a s ním i kolega Marek. Byl ambiciózní, schopný a rychle jsme si porozuměli. Marek mě v práci podporoval a oceňoval mé nápady, což pro mě byla po dlouhé době obrovská vzpruha. Doma mě totiž čekal jen zamlklý manžel, který sice hledal práci na internetu, ale životopisy posílal málokdy. Když jsem jednou musela zůstat v práci déle, abychom nepřišli o prémie, Pavel mě doma přivítal s výčitkou, zda je pro mě kariéra důležitější než on.

Nina (49): Manžel je půl roku bez práce a užívá si pohodičku. Dohání mě to k šílenství

Jeho žárlivost stále rostla

Pavlovo chování se začalo dramaticky měnit. Stal se podezíravým, kontroloval mi telefon a vyptával se na každý detail mého dne. Když mi jednou Marek o víkendu zavolal kvůli pracovním úpravám, Pavel mi vytrhl mobil z ruky a křičel na něj do sluchátka. Později jsem ho dokonce přistihla, jak mi prohledává kabelku a snaží se nabourat do mého služebního počítače. Cítila jsem se ve vlastním domě neustále sledovaná a pod tlakem.

Iveta (42): Pomohla jsem bratrovi získat práci. Ve firmě mi ale udělal hroznou ostudu a kvůli pomluvám budu muset asi odejít

Obviňoval mě na rovinu

Při jedné z mnoha hádek mi došlo, že jeho žárlivost pramení z vlastních komplexů a frustrace z nezaměstnanosti. Cítil se méněcenný a svou nejistotu si vyléval na mně. Navrhla jsem, aby odjel na několik dní k rodičům na Moravu, abychom si oba odpočinuli.

Po jeho návratu to sice chvíli vypadalo nadějně a sliboval, že se pokusí o změnu, ale hned druhý den, když mi Marek napsal pracovní zprávu, Pavel opět vybuchl. Pochopila jsem, že každá snaha o usmíření narazí na jeho chorobné podezřívání.

Elena (44): Musela jsem si najít další práci, protože můj manžel nedokázal zvednout zadek z gauče

Mám dost neustálého hlídání

Atmosféra doma byla neúnosná, a proto jsem se rozhodla jednat. Pronajala jsem si malý pokoj u kolegyně z práce, abych mohla v klidu dýchat. Pavel mi sice po mém odchodu napsal dlouhý e-mail plný omluv a slibů, že vyhledá odbornou pomoc, ale já věděla, že vrátit se teď nemůžu.

Už několik týdnů žiji sama, pomalu se dávám dohromady a s Pavlem řeším jen nejnutnější formality. Někdy samotná láska nestačí, když chybí respekt a důvěra, a já teď musím myslet především na sebe.

Josef (38): Vyzkoušel jsem už desítky profesí, umím spoustu řemesel, ale pracovat už se mi nechce

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].