Halina (68): Vlastní syn mě obral o všechny úspory a zmizel do ciziny

Deset korun. Přesně tolik mi minulé úterý chybělo na zaplacení kostky másla a dvou housek v mém sousedském obchodě. Stála jsem před pokladnou, tváře mi hořely studem a ruce se mi třásly, zatímco netrpělivý soused za mnou hlasitě vzdychal. Nakonec jsem máslo musela vrátit. Když jsem přišla domů, sedla jsem si v kuchyni a rozplakala se.

Celý život jsem poctivě pracovala ve školní jídelně a věřila, že na stáří budu mít alespoň trochu klidu. Všechno se ale změnilo v den, kdy jsem uvěřila vlastnímu synovi.

Tereza (64): Syn mi ukradl celoživotní úspory a pak beze slova zmizel. Nedokážu se s tím smířit

Poprosil mě o obyčejnou laskavost

Byl deštivý listopadový večer, když u dveří mého bytu v Ostravě nečekaně zazvonil můj syn Michal. Vypadal zoufale a se slzami v očích mi vyprávěl, že ho jeho společník Vojta v autodílně okradl. Údajně objednal drahé vybavení na Michalovo jméno a poté zmizel.

Synovi zůstaly dluhy u dodavatelů a hrozilo mu, že pokud rychle nesežene dvě stě čtyřicet tisíc korun, přijde o všechno. Michal mě proto se sepjatýma rukama prosil, abych si vzala bankovní úvěr.

Přísahal mi, že bude každý měsíc posílat celou splátku ve výši pěti tisíc sto korun. „Mami, ty vůbec nic nepocítíš. Přísahám,“ ujišťoval mě. A já mu věřila.

Eva (74): Pomoc mladšímu synovi mi rozvrátila rodinu a připravila mě o vnoučata

Podepsala jsem papíry bez přemýšlení

Druhý den ráno jsme společně zamířili do banky. Úřednice mě upozorňovala, že úvěr bude vedený na mé jméno a za jeho splácení budu zodpovědná já. Také mně samotné se svíral žaludek. Přesto jsem smlouvu podepsala. Chtěla jsem přece zachránit své jediné dítě.

První tři měsíce všechno fungovalo přesně tak, jak Michal slíbil. Peníze přicházely včas a já si začala říkat, že mé obavy byly zbytečné.

Ve čtvrtém měsíci ale platba nedorazila. Když jsem synovi s obavami zavolala, omlouval se, že mu jeden klient dluží peníze za opravu převodovky. Slíbil, že všechno brzy napraví. Nechtěla jsem mít problémy s bankou, a tak jsem splátku zaplatila ze svého.

Michal mi peníze později skutečně vrátil, jenže v dalších měsících se stejná situace opakovala. Platby chodily stále později, výmluv přibývalo a nakonec mi syn přestal zvedat telefon úplně.

Marie (52): Stydím se, že drhnu schody za pár korun. Jenže kvůli synovým dluhům z hazardu jsem přišla o všechno

Sousedé jen krčili rameny

Moje skromné úspory ve výši osmnácti tisíc korun, které jsem si schovávala na horší časy, se během několika měsíců rozplynuly. Když už jsem nemohla snést neustálou nejistotu, vydala jsem se na druhý konec města k Michalovu pronajatému bytu.

Otevřela mi sousedka a její slova mě úplně ochromila. „Ten mladík se před dvěma týdny odstěhoval. Stěhováci všechno odvezli a on nechal klíče ve schránce,“ oznámila mi.

Michalův telefon byl od té doby nedostupný. Okamžitě jsem se rozjela také k jeho autodílně. Na bráně ale visel masivní zámek a název firmy někdo přetřel černou barvou. Mechanik z vedlejší dílny mi řekl, že Michal podnik ze dne na den zavřel, rozprodal vybavení a údajně odjel do zahraničí.

Marie (70): Synovi jsem dala peníze na dům, kvůli dceři odešla do předčasného důchodu. Nic to pro ně neznamená

Počítám každou korunu

Zůstala jsem úplně sama s obrovským dluhem, který daleko přesahuje mé finanční možnosti. Na policii jsem se pomoci nedočkala. Úvěrovou smlouvu jsem podepsala dobrovolně a z právního hlediska jsem dlužníkem já.

Můj život se změnil v každodenní boj o přežití. Musím počítat každou korunu. Kupuji jen ty nejlevnější potraviny.

Jiří (68): Syn mě prosil o prodej rodinného majetku, aby splatil dluhy. Když jsem odmítl, poštval proti mně celou rodinu

Nejvíc mě bolí, že jsem přišla o syna

Nejhorší jsou pro mě tiché večery. Někdy sedím potmě, abych ušetřila za elektřinu, a dívám se na Michalovu fotografii z první třídy. Pořád přemýšlím, kde jsem udělala chybu a jak se z mého citlivého chlapce mohl stát člověk, který dokázal vlastní matku nechat v takové situaci.

Kvůli synovi jsem přišla o úspory, klid i pocit bezpečí. Mnohem víc mě ale bolí, že jsem přišla o něj. Peníze možná jednou splatím. Prázdné místo po vlastním dítěti už ale nejspíš nezaplním.

Halina (67): Můj čtyřicetiletý syn je flákač a žije u mě. Bude muset dospět, protože už to nezvládám

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].