Královna Vilemína: Byla nejbohatší ženou světa, její život byl přitom plný hořkosti

Vilemína Nizozemská
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain
Než se stala Vilemína plnoletou, zastupovala ji její matka, coby regentka.Po několika neúspěšných těhotenstvích se konečně dočkala dcery Juliány.Během druhé světové války musela uprchnout do Londýna.Snila o tom, že po válce vytvoří nový způsob vládnutí, který se zaměří více sociálním směrem.+ 3 fotky+ 4 fotky

Mladá královna. Štíhlá a elegantní. Působí dojmem roztomilé dívky. Angličtinu zvládá velmi dobře a ví, jak se chovat. Tak těmito slovy popsala Vilemínu královna Viktorie, která se s ní setkala v roce 1895.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 04. 09. 2020 08:00

Vilemína Nizozemská, jinak též Vilemína Helena Pavlína Marie Oranžsko-Nasavská, se narodila 31. srpna v Haagu na zámku Het Loo. Vládla mezi léty 1890 až 1948, kdy se vzdala trůnu ve prospěch své jediné dcery Juliany.

Jen pouhá dekorace

Vilemína se ujala vlády v roce 1898. Byla to velmi energická žena, která prokázala obrovský talent v podnikání. Obchodu rozuměla tak dobře, že se díky svým dobře mířeným investicím stala nejbohatší ženou světa.

V osobním životě se jí už ale tak moc nedařilo. Provdala se za německého prince Jindřicha, který holdoval alkoholu a rád vyhledával společnost jiných žen. Je pravděpodobné, že zpočátku k sobě chovali vzájemné city, jenomže když Jindřich zjistil, že má na dvoře úlohu pouhé dekorace, která bude muset žít ve stínu královny, přestal se ovládat.

Další ránou byly pro Vilemínu nemanželské děti jejího chotě. Trápilo ji to o to více, neboť sama mu potomky dát nemohla, tedy alespoň ne hned. Atmosféra se uvolnila až po narození jediné dcery Juliany.

Útěk z domova

Se začátkem první světové války čekaly královnu další potíže. A jako by už nestačilo samotné drama z válečného konfliktu, v němž umřely miliony lidí, přišla v roce 1933 hospodářská krize. Nizozemsko tak začalo, coby koloniální velmoc, upadat.

To ale ještě nevěděla, že o sedm let později ji bude čekat možná největší životní zvrat. Nikdy se netajila svým odporem k nacistům, což vyústilo v nucený exil. V roce 1940 musela uprchnout do Anglie a opustit tak svůj domov.

Nevzdávala se a snažila se s Němci bojovat alespoň na dálku. Chybělo ale málo a už by se do svého království nikdy nevrátila. Poblíž jejího venkovského sídla totiž vybouchla bomba. Exploze zabila několik jejích strážců a poškodila dům, ona však naštěstí vyvázla živá.

Sen o lepších zítřcích

Během nuceného exilu začala pracovat na možnostech složení nového kabinetu a novém způsobu společenského a politického uspořádání života ve své zemi. Když se ale vrátila domů, zjistila, že se nic nezměnilo. Přestože právě skončil nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, u moci byli pořád stejní, a hlavně neschopní politici.

Zklamaná tím, co zjistila, se z paláce odstěhovala do sídla v Haagu, odkud vyrážela navštěvovat lid na venkově. O tři roky později, 4. září roku 1948, se vzdala trůnu ve prospěch své dcery Juliány. A opět se vrátila zpět na venkov. Velkou oporou byla občanům zejména během velké povodně. Před smrtí stačila ještě sepsat autobiografii s názvem Osamělá, ale ne samotná.

Zemřela tam, kde se narodila, na zámku Het Loo, a to 28. 11. 1962 ve věku 82 let.

Zdroj textu: wikipedie

Zdroj fotek:  Wikimedia Commons

Zahradní architekt Ferdinand Leffler prozradil největší prohřešky českých zahrad: Nejvíc je hyzdí vířivky

Zahradní architekt Ferdinand Leffler prozradil největší prohřešky českých zahrad: Nejvíc je hyzdí vířivky

Související články

Další články