Facebook
Instagram
Luděk Munzar, jehož výročí úmrtí si 26. ledna připomínáme, byl herec, kterého budeme navždy postrádat. Svoje charisma a umění uměl dokonale proměnit v tak nezapomenutelné postavy, že bylo možné jim bezvýhradně věřit. Byl to však také muž pevných morálních zásad a v životě zažil dobré, ale i hodně špatné chvíle…
Luděk Munzar miloval divadlo už od mládí, a proto také vystudoval herectví na DAMU a následně nastoupil do Městského oblastního divadla v Mladé Boleslavi. Tam ale pobyl jen pouhý jeden rok, než přišla nabídka, která se zkrátka neodmítá – angažmá v Národním divadle. Tehdy ještě netušil, že se tato scéna stane jeho druhým domovem na dalších třiatřicet let.
Nedělá to, s čím nesouhlasí
Spolu manželkou Janou Hlaváčovou z naší první scény odešli v roce 1990. Munzar totiž trval na tom, že duch divadla jako národního pokladu, vzniklého z vůle a za podpory obrozenců, má být zachován i po listopadové revoluci. „Národní divadlo není jen ta budova, to je součást našeho kulturního dědictví,“ říkal. Nový koncept se ale od jeho představ lišil natolik, že se rozhodl nebýt jeho součástí. Nedělal věci, s nimiž nesouhlasil.
Anticharta
Stejně jako odchod z Národního divadla mluví o Munzarově povaze také další moment z jeho života. Jako jeden z mála herců nepodepsal Antichartu, dokument vytvořený komunisty na protest proti Chartě 77. Stejně se zachovala i Jana Hlaváčová a nikdy o tom moc nemluvili. Činy byly pro ně důležitější než slova.
Dvě dcery a jedna nevlastní
Herec byl ženatý celkem dvakrát, ale první manželství s Naděždou Munzarovou se rozpadlo po sedmi letech. V té době byly jeho první dceři Johaně teprve dva roky. Naděžda spolu Johanou a novým partnerem Ivanem Krausem později emigrovala. Luděk Munzar spolu s druhou manželkou Janou Hlaváčovou vychovával jejich společnou dceru Barboru a také Terezu, kterou do manželství přivedla Jana.
Po odchodu z Národního
Složitá byla pro jednoho z našich nejlepších herců hlavně devadesátá léta. Velkou změnou byl odchod z Národního divadla, kde měl dříve představení bezmála každý večer. Kultuře se ale věnoval dál – rád chodil na koncerty, na které neměl dříve čas. Pokračoval také v práci pro film a televizi. Jeho celoživotní láskou byly stroje – rychlá auta i letadla, kterým se také rád věnoval. Pak ale zasáhl nepříznivý osud a Luděk Munzar onemocněl rakovinou ledvin.
Těžká nemoc
Po operaci přišla chemoterapie, která se na jeho těle opravdu hodně podepsala. Podle slov Jany Hlaváčové se ale potýkal také s psychickými problémy, které se projevovaly apatií, nezájmem o okolní svět. Co nakonec pomohlo? Manželka se na něj naoko rozzlobila, že doma nic nedělá. To herce natolik rozčílilo, že se vrátil do života a bylo částečně vyhráno.
Zásady nade vše
Svoji zásadovou povahu Luděk Munzar nezapřel ani v mnoha rolích, které ztvárnil. Z jeho novějších rolí můžeme zmínit například doktora Peřinu z Četnických humoresek, otce odvážné a samostatné Karličky, kterou se snažil chránit před problémy. Zásadový doktor Peřina přitom i přes svoji zdánlivou nepřístupnost jen jednal podle vlastních těžko překročitelných zásad.
Z dalších rolí můžeme zmínit jednoho ze dvou vojenských zběhů ve snímku Kočár do Vídně nebo Piláta v inscenaci Pilát Pontský jednoho dne. Filmových a seriálových rolí, které ztvárnil, bylo přes dvě stě padesát a nespočet představení odehrál s divadlem. Luděk Munzar podlehl rakovině 26. ledna 2019 ve věku 85 let. Zůstaly po něm vzpomínky a spousta rolí, díky kterým máme stále možnost vracet se zpátky a obdivovat jeho umění a unikátní osobnost.
Zdroje:
Wikipedie: Luděk Munzar
CSFD.cz: Luděk Munzar
