139 let od požáru Národního divadla: Opravdu ho způsobila neopatrnost klempířů?

12. srpna 1881, měsíc před definitivním a slavnostním otevřením Národního divadla, vznikl v pozdějších odpoledních hodinách na střeše divadla požár, který se nepodařilo uhasit.
Zdroj: Wikipedie
12. srpna 1881, měsíc před definitivním a slavnostním otevřením Národního divadla, vznikl v pozdějších odpoledních hodinách na střeše divadla požár, který se nepodařilo uhasit.Následky požáru byly velmi vážné. Zcela vyhořely dřevěné části střech, železná konstrukce střechy byla zničena a propadla se dovnitř budovy a z větší části bylo zničeno i vnitřní vybavení divadla.Tato tragédie dolehla na českou veřejnost velmi citelně, neboť divadlo bylo vnímáno jako opravdový národní kulturní stánek.Šetření tehdejších orgánů vedlo nakonec k obžalobě dvou řemeslníků, Jenische a Ziniburga, kteří dne 12. srpna odpoledne před vypuknutím požáru na střeše Národního divadla pracovali.+ 5 fotek+ 6 fotek

Požár Národního divadla v Praze nastal 12. srpna 1881, dva měsíce po jeho slavnostním otevření, během dokončovacích prací. Zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Podle oficiálních závěrů tehdejšího vyšetřování oheň způsobila neopatrnost klempířů. Dnes se však tato verze zpochybňuje.

Petra Járková
Petra Járková 12. 08. 2020 12:00

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost. Odehrálo se v něm celkem 12 představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru.

Požár vznikl na střeše

Podle oficiální verze požár vznikl tím, že klempíři, kteří na střeše pracovali na instalaci hromosvodu, dostatečně neuhasili dřevěné uhlí v kamínkách, na kterých rozehřívali páječky, jimiž spojovali plechy na střeše. Podle výsledků tehdejšího vyšetřování uhlíky kolem půl páté odpoledne vysypali do žlabu a zalili vodou, od uhlíků se rozžhavil měděný okap a od něj chytilo dřevěné bednění střechy. Kolem páté odpoledne začalo pršet a okapovým žlabem, v němž měly zůstat žhavé uhlíky, musela téct voda.

Prvotní šok

Oheň zpozoroval hasič při obchůzce divadlem a včas sepnul hlásič v budově. Shodou okolností ve stejný okamžik nahlásil požár i strážník z nedaleké Poštovské ulice. Tudíž v hasičské centrále zaznamenali místo kódu ND v Morseově abecedě jen čáru a nepoznali, kde hoří.

Nešťastné okolnosti

Mezi prvními, kdo hasili oheň na střeše, byl i sochař Bohuslav Schnirch. Vzhledem k tomu, že bylo současně spuštěno kropicí zařízení nad jevištěm a otevřeny všechny hydranty v budově, poklesl tlak vody a po několika minutách přestala téct. Divadlo zásobovala vodárna na Karlově, kde den před tím prasklo přívodní potrubí a v nádrži značně klesla hladina vody. K ohni nejprve dorazilo 12 hasičů s jednou stříkačkou a jednou voznicí, teprve pak přijely posily, ovšem bez výsuvných žebříků a podobné techniky.

Oheň zcela zničil střechu divadla, hlediště i jeviště včetně dekorací k chystané premiéře opery Libuše. Zachoval se vestibul, foyer, lodžie a řada místností jako archiv, šatna a divadelní kancelář. Hasiči zachránili i mnoho uměleckých děl.

Cílené vyšetřování

Od počátku se při hledání viníka objevovaly domněnky, že divadlo shořelo kvůli národnostním třenicím mezi pražskými Čechy a Němci. Vyšetřování se ale zaměřilo na oba řemeslníky. Výslech zámečníků u soudu byl od samého začátku zjevně veden tak, aby za jedinou příčinu vzniku požáru bylo možno označit nedbalostní jednání obžalovaných zámečníků při dodržování požadavků na požární bezpečnost. Žádost obhájce zámečníků o provedení praktické zkoušky nebyla prokurátorem a soudem přijata, a tak byli oba zámečníci odsouzeni pro přestupek.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články