
Na jaře roku 1945 poté, co Rudá armáda dobyla Berlín, se tisíce žen staly oběťmi sexuálního násilí. Historici odhadují, že bylo znásilněno 95 až 130 000 obyvatelek hlavního německého města. Skutečný počet ale bude pravděpodobně ještě vyšší. Z výpovědí svědků mrazí...
Vojáci si nevybírali. Obětí jejich násilí byly předpubertální dívky, jeptišky, starší i těhotné ženy. Stejný osud potkal ukrývající se Židovky a bývalé nuceně nasazené ženy.
Hon na ženy v dobytém Berlíně
I když se občas nějaký z vojáků snažil s ženou flirtovat nebo se jí dvořit, byla to výjimka. Většinou se na nic neptali. Nejnebezpečnější část dne byla po setmění, kdy si ruští vojáci již notně přihnuli. „V noci jsme se strachy choulily k sobě,“ zní vzpomínky jedné ženy dle webu ciekawostkihistoryczne.pl. „Když vtrhla horda vojáků do vedlejšího domu, slyšely jsme křik žen. Naskakovala mi z toho husí kůže. Doufala jsem, že k nám se nedostanou, že naše dveře jejich síle odolají.“
Sověti si nejraději vybírali blondýnky, a pokud možno buclatější, považovali je za zdravé. Mnohdy to připomínalo lov na divou zvěř. Jenomže místo zvěře byly vyděšené dívky a ženy. Jako šestnáctiletá zdravotní sestra Gisela Stange. Jelikož byla zraněná během přestřelky, neměla před vojákem šanci utéct. Když ji srazil na zem a otočil k sobě, kopla ho vší silou do rozkroku. Vtom mu přispěchal na pomoc druhý muž. Začali ji kopat do obličeje. Když to spatřil jeden důtojník, okamžitě sjednal nápravu. Gisela si v tu chvíli pomyslela, že sice přišla skoro o všechny zuby, zachránila si ale svou čest.
Odpor mohl stát ženu i život
Pokud nějaká žena kladla odpor, mohla skončit mrtvá. Stejně jako muž. Jeden berlínský právník byl postřelen poté, co chtěl ochránit svou manželku. Když umíral, musel sledovat, jak je hromadně znásilňována. Jak bylo uvedeno výše, našly se i výjimky. Někdo si chtěl poté povídat, jiný za to přinesl něco k jídlu a další se omlouval, že už „dlouho se ženou nic neměl“.
Snaha zachránit se
Spousta berlínských žen se snažila vymyslet, jak se před Rusy ochránit. Mezi nejlepší způsoby patřila třeba půda se žebříkem, který šel vytáhnout nahoru. Jiné ženy šly dokonce až na střechu. Další si mazaly obličej špínou, aby byly co nejméně atraktivní, jiné předstíraly různé nemoci, hlavně spálu. Nadějné také bylo, pokud to fyziognomie ženy dovolovala, se vydávat za chlapce.
Devatenáctiletá Margot Hahnemann zašla ještě dál. Předstírala, že se zblázníla. To vojáky vždy odradilo. Ty ženy, které bohužel takové štěstí neměly, pak dlouho trpěly traumaty. Jedna z nich později vypověděla, že se proměnila ve starou ženu s bledou pletí, šedivými vlasy a prázdnou myslí. Odhaduje se také, že každá desátá oběť spáchala sebevraždu. Další musely bojovat se studem, rozbitými manželstvími a strachem z kontaktu s muži.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Battle of Berlin
Ciekawostkihistoryczne.pl: Piekło kobiet w zdobytym Berlinie. Masowe gwałty po upadku III Rzeszy




