Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Když Ivan našel v koupelnovém koši těhotenský test, začal panikařit. Myslel si, že jeho manželka nečekaně otěhotněla – v době, kdy už si s dospělou dcerou plánovali klidnější život. Pravda, která vyšla najevo, ho ale zaskočila ještě víc. A přestože byl zpočátku v šoku, nakonec se rozhodl přijmout novou životní roli...
Je to měsíc, co jsem se v koupelně rozčiloval, že zas dcera nechala na umyvadle požité odličovací tamponky. Vzal jsme je, že je hodím do malého koše, který máme v koupelně. Normálně bych koš hned zaklapl a pokračoval dál, ale něco mě v té rychlosti zarazilo. Viděl jsem totiž něco, co tam běžně nebývá. Když jsem se podíval blíž, zamrazilo mě. „To snad ne...,“ zamumlal jsem si a nevěřil vlastním očím. A držel jsem přitom v ruce pozitivní těhotenský test...
Myslel jsem si, že budu dvojnásobný otec
Byl jsem dost překvapený a vlastně i zklamaný. Vždyť manželce je už dvaačtyřicet, dcera už je dospělá, a my se těšili, že si konečně budeme moct víc užívat života. Cestování, koncerty, romantické víkendy... A teď takovéhle překvápko. Představa, že znovu budeme měnit plínky a mít bezesné noci mi vůbec nedávala smysl. A upřímně mě dost děsila.
Nepředpokládal jsem totiž, že by si to manželka nechala vzít. Na to ji znám moc dobře. A tak jsem čekal, až se mi přizná. A přitom ji pozoroval. Jenže k mému překvapení se chovala úplně normálně, jako by se nic nedělo. Nebyla nijak nervózní, nebylo jí špatně, a dokonce si dala dvojku vína. A to už jsem pořádně koukal.
Když se pravda ukázala
V tu chvíli jsem se už neudržel. „To můžeš?“ zeptal jsem se vyděšeně a pohledem hypnotizoval skleničku s vínem. Naprosto nechápavě se na mě podívala: „Proč bych jako nemohla? Žádnou dietu zrovna nedržím a měla jsem dneska na víno chuť...“
„No, já myslel kvůli...“ koktal jsem jak malý kluk. Vlastně jsem to vůbec nechtěl vyslovit. Přál jsem si, aby to nebyla pravda. „Tak dobře, našel jsem test v koši. Uznávám, že nejsem z tohohle překvápka nadšený, ale pokud si ho budeš chtít nechat, podpořím tě a nějak to zvládneme,“ řekl jsem jí narovinu.
Manželka se na mě podívala opět vyděšeně. „Cože, jaký test? Já nevím, o čem to mluvíš!“ Tak jsem jí ho přinesl. „To si děláš legraci? Samozřejmě že není můj...“ Ulevilo se mi, ale jen opravdu na malou chvíli. Podívali jsme se totiž na sebe s manželkou a oběma nám došlo, kde je pravda. Komu ten test s největší pravděpodobností patří...
Budu nečekaně dědeček
Naše dvacetiletá dcera! Je sice už dospělá, ale pořád ji beru jako malou holku. Byla poslední dobou nějaká nervózní, bledá a pořád unavená. Jen jsem si to s ničím nespojil. A ani na chvíli mě při objevení testu nenapadlo, že by mohl být její. Jak naivní jsem byl! Když jsme se jí zeptali, dlouho mlčela. Pak jen tiše přikývla a rozbrečela se.
„Nevěděla jsem, jak vám to mám říct,“ vzlykala. „Bála jsem se, že budete zklamaní.“ Opět jsem byl v šoku. A pak se mě zmocnil vztek. „Vždyť jsi ještě dítě! Zkazíš si celý život...“ vyletělo ze mě. Ale pak jsem se zarazil. Vždyť manželce bylo dvaadvacet, když se dcera narodila. A taky jsme to zvládli. A jak dnes jsme šťastní, že naši dcerušku máme...
Objal jsem ji a řekl: „Jsme tu pro tebe, ať už se rozhodneš jakkoli.“
Se svým přítelem, se kterým chodí rok, se nakonec rozhodli, že si mimčo nechají. My i jeho rodina je podpoříme, jak jen to půjde. A i když si připadám na dědu trochu mladý a vitální a vlastně nám to překazilo naše plány, nakonec se začínám těšit. Život je přeci plný překvapení. A to, co se někdy na první pohled zdá jako katastrofa, může být nakonec moc fajn.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
