
Trend poslední doby, kdy se na vesnici staví domy se zahradami, kde není jediná kvetoucí květina, se Jakubovi nelíbí. O to víc, že jeho soused Jakubovi nadává kvůli kytičkám v trávníku.
Žiju v naší vesnici od narození. Posledních dvacet let pozoruji, jak se charakter našeho bydlení ve vesnici mění. Starousedlíci vymírají a do vesnice se stěhují mladé rodiny.
Vesnická zahrada je plná stromů a květin
Jsem rád, že se obyvatelé naší vesnice omlazují. Vesnice žije. Ve školce jsou už zase malé děti a dokonce se i posledních deset let provozuje výuka na základní škole. Jen je mi trochu smutno, když jdu po vesnici na procházku. Místo ovocných stromů jsou všude jehličnany a půdu na záhoncích pokrývá kamení. Možná to vypadá hezky, ale je to mrtvá zem. Nejsou v ní brouci.
Nikde není moc vidět kvetoucí rostliny, a tak hmyz nemá kde hodovat. To, jak se mění charakter vesnice se mi nelíbí. Je to takové umělé. Například můj soused. Na zahradě má trávník, kde nemá jedinou rostlinku plevele. Leze po kolenou po travnaté ploše a malým nožíkem vyřezává plevel pryč. Je na něho komický pohled.
Sousedova zahrada je jako muzeum
Soused má na zahradě několik soch vytesaných z pískovce. Je to docela nevkusné. Jedná se o takové barokní andílky. Jeho výstavní trávník lemuje záhon. Ale je osázen jehličnany a na zemi je ložen okrasný kámen. Soused má i bazén. Kolem bazénu má malé borovičky v květináčích.
Je to takový bizár. Směsice nesourodých stylů. Ale o to nejde. Je to jeho zahrada a ať si ji má podle svého vkusu. Jenže můj mladý soused neustále kouká přes plot a nadává mi: „Sousede, já se z té vaší zahrady zblázním. Proč máte v trávníku pampelišky a sedmikrásky? Je to plevel a semena lítají ke mně. To samé vaše stromy. Pokácejte to. Starý stromy. Nejsou vůbec hezký.“
Hádky na denním pořádku mě vysávají
Stromy vadí sousedovi proto, že na podzim, když fouká vítr, tak mu na zahradu zavane pár listů. Moje stromy jsou vzrostlé a větve končí asi dva metry od plotu. Takže můj otec, když je sázel, tak přemýšlel hlavou. Počítal s tím, že vzrostlý strom má nějakou šíři. Mé stromy mám na svém pozemku a rozhodně je kácet nebudu.
Svůj trávník pravidelně sekám. Ale nemám rád trávu vysokou maximálně pět centimetrů. Trávu sekám dvakrát do měsíce. Nemohu za to, že soused má asi nějakou úchylku a seká trávník třikrát týdně. Nechci sterilní zahradu jako má soused. Na své zahradě mám rád život. Hmyz, rád slyším včelky při práci u kvetoucích rostlin a nevadí mi ježci. Takže si soused bude muset zvyknout...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].