
Jana považovala svou letitou kamarádku Lindu za tu nejlepší. Vždy jí se vším pomohla a vyslechla její trápení. Jenže pak se Jana dozvěděla, že k ní Lindu pojila jen lítost. Janu to mrzelo i probralo a zamyslela se i sama nad sebou.
Linda (28) pro mě byla ztělesněním nejlepší kamarádky, jakou jsem si mohla přát. Nikdy mě nezklamala, vždy tu byla pro mě a nechtěla nic na oplátku. Jenže jsem se pak dozvěděla, že to bylo celé jinak. Litovala mě a neuměla mi říct dost.
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o kamarádce?
Dala bych za Lindu snad ruku do ohně
Lindu jsem poznala na jednom víkendovém workshopu, kde jsme se hodně sblížily, je to už pár let. Od té doby jsem ji považovala za tu nejlepší kamarádku. Byl na ni spoleh, vídaly jsme se i dvakrát týdně a uměla mě vyslechnout. Já jsem zrovna prožívala těžké životní období a ani si to bez ní nedokážu představit. Uměla mi perfektně poradit, podpořit mě.
A že jsem to potřebovala, protože jsem byla po rozchodu docela zničená. Navíc moje máma procházela zdravotními problémy a bratr zase rozvodem. Bylo toho na mě moc a kvůli svému psychickému stavu jsem málem ztratila práci. Jak říkám, nebýt Lindy, snad skončím v blázinci. Vždycky jsem se snažila její podporu oplatit.
Ale připadalo mi, že to nepotřebovala. A tak jsem si pokaždé řekla, že se jí jednou pořádně odvděčím. Třeba až bude sama v nějaké krizi. Jenže k tomu se asi ani nedostaneme, protože jsem zjistila celou pravdu. Linda mě za kdovíjakou kamarádku nikdy nepovažovala. Měla ke mně úplně jiný vztah a já se to dozvěděla naprostou náhodou.
Na oslavě jsem zjistila pravdu
Linda slavila kulaté narozeniny a pozvala hodně lidí včetně rodiny. Já jsem se až tak dobře s jejími nejbližšími neznala. Za ty roky jsme upřednostňovaly vídání ve dvou. Jsem celkem introvert a vyhovuje mi to. Její maminku, bratra nebo kamarádku ze školy jsem párkrát potkala a to je vše.
Na oslavě bylo asi padesát lidí a dost mě překvapilo, jak se všichni k sobě mají. K Lindě jsem se skoro nedostala. „Ta je teda oblíbená,“ řekla jsem trochu sklesle, možná jsem i žárlila. Slyšela mě nějaká žena a odvětila: „Linda je super, jen se na ni pak lepí každý looser. Třeba ta holka, které se nemůže zbavit.“
„Vsadím se, že ji nakonec taky pozvala. Většinou se jí podaří před ní party ututlat.“ Došlo mi, že mi Linda řekla před pár dny, že oslavu uspořádala na poslední chvíli. Prořekla se totiž ohledně narozeninového dortu. Najednou mi docvaklo, že dotyčná mluví o mně. A tak jsem se rozhodla zjistit víc.
Asi si za to můžu trochu sama
„Asi myslíš tu Janu, nojo, moc jsem toho o ní neslyšela. Ty jo?“
„Je to taková chudinka, Linda s ní kamarádí z lítosti. Nemá sílu jí odpálkovat. Já se od toxických lidí, co si jen stěžujou, držím dál,“ prohlásila rezolutně. Ztěžka jsem polkla. Pak mi někdo nabídl kus dortu a ani nevím, jak chutnal.
Z oslavy jsem se vytratila záhy a nechci brát Lindě telefon. Fakt je, že mě nijak zvlášť nenahání. To já jsem totiž vždycky naháněla ji. Dochází mi, jak bylo naše přátelství jednostranné a dost možná šlo i o lítost. Vlastně jsem Lindě neměla moc co nabídnout, jen mě celé roky utěšovala. Celé to nedorozumění mě mrzí a z prvotního vzteku už jsem venku. Třeba je chyba na mojí straně?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].