Jana (38): Rekonstrukce vysněného domu skončila zradou, sousedka nás do koupě vmanévrovala schválně

Nikdy by mě nenapadlo, že se koupě vysněného domu promění v takovou noční můru. Když jsme s Tomášem našli tenhle útulný, i když zanedbaný dvojdomek na okraji Prahy, viděla jsem v tom začátek skvělého života. Jenže stavební firma byla katastrofa. Práce se vlekly, a tak jsem udělala zoufalé rozhodnutí – přestěhovala jsem se na staveniště, abych dělníky osobně hlídala. Tomáš zatím zůstal v našem pronajatém bytě s tím, že se připojí, až bude dům obyvatelný.

Edita (38): Koupili jsme vysněný dům. Rekonstrukce se ale změnila v noční můru

Noví sousedé

Moje přítomnost na stavbě sice dělníky popohnala, ale večery v prázdných stěnách byly ubíjející. V tichu se nesl každý zvuk, zejména z druhé poloviny dvojdomku. Tam bydlel mladý manželský pár, Klára a Michal.

Klára na mě působila jako milá a sympatická žena. Když jsme se potkaly u popelnice, povzbudivě se usmála a slíbila, že až rekonstrukce skončí, dáme si na terase kávu. Tehdy jsem si myslela, že máme skvělou sousedku.

Eliška (63): Mysleli jsme, že společné bydlení s dcerou a její rodinou bude idylka, místo toho nám ze života udělali peklo

Pravda za zdí

Všechno se změnilo jednoho dusného letního večera. Ležela jsem na matraci u otevřeného okna a najednou jsem z vedlejšího dvora uslyšela Klářin hlas. Mluvila s nějakou kamarádkou, zatímco její muž byl na noční směně. Ztuhla jsem, když Klára chladným hlasem prohlásila, že všechno jde podle plánu a že Tomáš je stále stejně naivní jako dřív.

Z jejich rozhovoru vyplynulo, že Klára je Tomášova bývalá partnerka, kterou před patnácti lety opustil. Chtěla se pomstít, a proto nám přes nastrčeného makléře dohodila tento dům, aby nás viděla utrácet všechny úspory a trápit se s rekonstrukcí.

Agáta (32): Místo vysněného domova jsme stavěli jen drahou klec, ve které pro mě nebylo místo

Konfrontace a útěk

Celou noc jsem nezažmouřila oko. Druhý den kolem poledne jsem Tomášovi zavolala a na rovinu se ho zeptala, zda Kláru zná. Po dlouhém mlčení přiznal, že spolu chodili na vysoké škole a rozešli se ve zlém. Prý si jí všiml až po podpisu rezervační smlouvy a nechtěl mě strašit, protože si myslel, že o nic nejde. „Proč jsi mi to proboha neřekl hned?“ křičela jsem do telefonu, zlomená jeho lží.

Jeho vysvětlení mi nestačilo. Cítila jsem se zrazená jak jím, tak tou cizí ženou za zdí. Než se Tomáš večer vrátil z práce, sbalila jsem si věci a odjela zpět do našeho městského bytu. Teď sedím na gauči, koukám do zdi a přemýšlím, co s námi bude dál. Prodáme ten dům, nebo tam Tomáš zůstane sám? Jedno vím jistě – zdi mají uši a některé rány se už nezahojí.

Martina (36): Stavíme dům svépomocí a jsme těsně před rozvodem. Je to vážně psychicky náročné

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].