Jaroslava (63): Sousedka pořád nadávala, jak je chudá. Pak jsem zjistila, že si tajně zrekonstruovala byt

Jaroslava je racionální a systematická žena, která si nikdy na nic nehrála. O to víc jí leze na nervy nedávno ovdovělá sousedka Milada. Jediným jejím námětem hovoru je totiž chudoba.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 26. 07. 2025 07:00

„Jak já jen vyžiju? Plat mi pořádně nestačí ani na elektriku, plyn a vodu. K tomu fond oprav, něco k jídlu a jsem na mizině,“ skoro plakala sousedka Milada, když jsem ji potkala asi měsíc po smrti jejího manžela.

Po rozvodu jsem měla víc prací, abych uživila děti

S manželem jsme celý život bydleli v bytě a vychovali v něm tři děti. Když byly na střední škole, manžel se zbláznil a odešel od nás. Týden po rozvodu si vzal kolegyni z práce a založil s ní novou rodinu. Ještě bolestivější pro mě ale byl fakt, že se přestal zajímat o naše děti. Možná jsem v ten moment ztratila schopnost plakat. Stala se ze mě žena, co si musí vždy poradit.

Tři děti, jedna výplata a směšné alimenty. Skončil mi pohodlný život, kdy jsem chodila jen do jedné práce. Našla jsem si víkendovou brigádu a po večerech ještě žehlila sousedům prádlo. Osm let jsem neznala nic než práci a starost o děti, ale nikdy ode mě nikdo neslyšel, že jsem chudák. Pokaždé, když se mě někdo zeptal, jak se mi vede, měla jsem univerzální odpověď: „Jaký si to uděláš, takový to máš.“

Sousedka mi neskutečně leze na nervy

Asi jsem se do sebe uzavřela. Už nikdy jsem si do života nepustila žádného muže. Tím, že jsem měla tolik brigád, jsem neměla čas ani na kamarádky. Jediný kontakt se světem pro mě znamenaly kolegyně v práci. Ale stačilo mi to. Pořádně jsme o pauze podrbaly, zasmály se a víc jsem nechtěla. Vnímala jsem, že jsem jinde.

Kolegyně jezdily na dovolené, kupovaly si drahé oblečení a nosily zlaté šperky. Já na dovolené nebyla nikdy, naštěstí jsem v zaměstnání nosila montérky, a tak nikdo neviděl, že chodím neustále v jednom, a zlato jsem prodala, aby mohly děti jet na lyžák. Teď už jsou dospělé a konečně se mi daří dobře. I v lázních jsem byla a chystám se poprvé v životě k moři.

Sousedka se cíleně snaží vzbudit soucit

Sousedka ovšem už rok všem na potkání cpe, jak je chudá, jak měl manžel špatnou pojistku, a tak po jeho smrti nic nedostala. Jak je nízký vdovský důchod a já nevím, co ještě. Zkrátka se s ní nedá bavit o ničem jiném. Má plnou pusu stížností. Pak v našem domě někdo neustále vrtal, bouchal a něco boural. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděla, že rámus vychází ze sousedčina bytu!

Když jsme se potkaly, zeptala jsem se jí, co v bytě provádí. Odpověď z ní lezla jako z chlupaté deky. Prý se jí rozbila toaleta, a tak musela koupit novou. Hned dodala, že si na to musela půjčit. Následně jsem ale na chodbě potkala její dceru, která mi řekla, že matka byt rekonstruuje. Prý si nechává udělat novou koupelnu se záchodem, bude mít i novou podlahu a kuchyňskou linku. „Ještě, že zdědila před pěti lety ty peníze a nemusí mít strach, že by na něco neměla,“ dodala a zvesela odešla. Nikomu nic nezávidím, ale zároveň nechápu, proč někdo takto lže.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Související články

Další články