Jaroslav (28): Stopy ve sněhu potvrdily mou nejhorší noční můru. Někdo nás celé měsíce sledoval

vyděšený muž
Zdroj: Freepik

Jaroslav se s manželkou po svatbě přistěhovali do domu rodičů. Zrekonstruovali si část domu v přízemí. Jenže hned první sníh odhalil děsivou skutečnost...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 03. 02. 2026 07:00

Původně jsme chtěli s manželkou žít ve městě. Jenže po pár měsících jsme zjistili, že je to drahá sranda. Pronajali jsme si menší byt a jedna výplata padla za nájem.

Mladí to mají v životě složité

Měli jsme ideály, ale ty brzy zmizely. Zašlapala je realita. Abychom mohli jet jednou za rok na dovolenou a žít sami v bytě, nedělali jsme nic jiného, než že jsme chodili do práce. A to podle nás nebyl život. Ještě před svatbou nám moji rodiče nabízeli, že bychom mohli s nimi žít v domě. Tehdy jsme to odmítli. Přišlo nám to málo zajímavé. Život na vesnici.

Ale po několika měsících ve městě jsme otázku bydlení na vesnici opět oživili. „Táto, co kdybychom přeci jen vaši nabídku na společné bydlení přijali? Placení nájmu nás docela ruinuje. Platí to stále?“ zeptal jsem se a ulevilo se mi, když mi táta potvrdil, že se můžeme nastěhovat klidně hned.

Život byl najednou o dost lehčí

Předělali jsme si část domu v přízemí. Vybourali jsme okno a nechali si zazdít velké francouzské okno. Na šířku bylo přes tři metry velké. Na okno navazovala terasa. Naše část domu se nacházela v zadní části zahrady. Takové naše zapadlé hnízdečko lásky. Vzrostlé stromy a keře dodávaly kouzlo v naší části pozemku, o který jsme se starali.

Na keře manželka Eva pověsila světelné řetězy. Letní večery pod stovkami světýlek byly nádherné. Lahev vína, soukromí, předehra na terase a vášeň doma. Naše prostory jsme si zařídili v minimalistickém stylu. Žádné záclony, málo nábytku a zatím jsme měli v obývacím pokoji postel. V jedné části byla kuchyňská linka a na druhé straně místnosti postel a televize.

Letošní zima odhalila děsivou skutečnost

Přiznávám se, že jsme si mysleli, že do našeho domu a na terasu není odnikud vidět. A tak jsme se chovali dost uvolněně. To znamená, že se naše vášnivé chvilky probíhaly v místnosti, kde nebyly závěsy ani záclony. A letošní zima odhalila děsivou skutečnost. Opakovaně jsem ráno kolem naší části domu našel ve sněhu stopy.

Hlavně kolem obývacího pokoje u oken. To znamenalo jediné. Pravděpodobně nás někdo sleduje u našich vášnivých chvilek. To je to jednodušší vysvětlení. Děsivější vysvětlení je, že nás chce někdo vykrást a sleduje naše zvyklosti. Vyděsilo nás to natolik, že jsme nechali nainstalovat nejen žaluzie, ale i kamerový systém kolem celého domu. Nehodlám být otrokem strachu. Možná nás někdo sleduje dlouhé měsíce a až sníh nás na to upozornil.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Související články

Další články