
Jaroslav chtěl koupit manželce výjimečný dárek. Vymyslel týdenní zájezd do Francie. Jaroslav se už viděl na poznávacím zájezdu, když mu do toho manželka hodila vidle. Nikam nejede, bojí se.
Manželka Vlaďka měla loňský rok dost náročný. Jednak musela ustát odchod své milované matky, a potom nepříjemný, vleklý pracovní spor, který skončil odchodem ze zaměstnání.
Snažil jsem se být dokonalý manžel
Vlaďku jsem podporoval, jak to jen šlo. Jezdil jsem s ní ke tchyni a tam jsem opravoval její byt. Vše, co by jí mohlo zpříjemnit její poslední měsíce, jsem zajistil. Sehnal jsem různá madla do koupelny, invalidní vozík, zajistil obědy s dodáním až domů a přestěhoval jsem jí nábytek tak, aby mohla z postele sledovat televizi.
Zkrátka, byl jsem manželce oporou. Co se týče jejího problému v zaměstnání, tak tam jsem nic udělat nemohl. Hodiny jsem několik měsíců poslouchal manželčiny dlouhé monology, až jsem měl někdy pocit, že se zblázním i já. Ale vše jsme ustáli a zjistili, že jsme společně silná dvojka. Musíme být. Já mám zatím oba rodiče, a manželka už jen otce. Čeká nás ještě mnoho nepěkného.
Vymyslel jsem extra dárek
Vlaďka slavila v únoru narozeniny. Nechtěl jsem jí dát obyčejný dárek jako vždycky. Normálně manželce dávám poukaz na masáž, poukaz do drogérie nebo parfém. Vezmu ji na večeři a do kina. Myslím, že i to je slušný základ. Ale po náročném minulém roce jsem jí chtěl udělat radost a obdarovat ji něčím výjimečným.
A vymyslel jsem. Koupil jsem týdenní poznávací zájezd do Francie. Přímořská letoviska, moře, slunce, kolonády, víno a chutné jídlo. Už jsem se tam viděl. Dokonce jsem pocítil lehké vzrušení, když jsem si představil něžnosti v hotelu za zvuku francouzské hudby. „Kočičko moje, letos jsem vymyslel něco extra a doufám, že zažijeme krásný týden,“ culil jsem se jako jelito, když jsem dárek manželce předával.
Jsem z její reakce zklamaný
Manželka dárek rozbalila a dlouze na poukaz koukala. Důkladně si četla program zájezdu, a já s výrazem hrdiny čekal na slova díku. Těch jsem se nedočkal. „Zbláznil ses? To nečteš noviny nebo zprávy na mobilu? Já do Francie nejedu. Je to tam samý útok na lidi. Nemám zájem se nechat přejet autem nebo nechat pořezat nožem,“ rezolutně odmítla manželka opustit území naší republiky.
„Ale to přeháníš. Co by se nám mělo stát? No tak, bude to krásné. Užijeme si to spolu jako za mladých let,“ mrknul jsem na Vlaďku. Nezabralo to. Její poslední slovo bylo, že nikam nejede. Ať se pokusím zájezd vyměnit za nějaký pobyt v Krkonoších nebo Jeseníkách. Prý pojede klidně i do hotelu do Českého Krumlova a bude spokojená. Cestovní kancelář mi nakonec vyšla vstříc, a v létě jedeme do Jeseníků. Ale já osobně jsem z chování manželky zklamaný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].