Facebook
Instagram
Jirka celý život sbírá kovová autíčka. Jsou to dokonalé zmenšeniny aut. Za nejdražší kousek zaplatil 12 tisíc korun. Před manželkou samozřejmě ceny upravuje a dlouho mu to procházelo. Nastal ale okamžik, kdy se bude muset přiznat.
Už odmala jsem měl slabost pro auta. V dětství jsem měl obyčejná plastová na hraní, ale čím jsem byl starší, tím víc mě fascinovaly kovové repliky.
Autíčka jsou mojí vášní celý život
Za první výplatu jsem si koupil první kovový kousek a tím započala moje velká vášeň, která mě drží už víc než třicet let. Ve sbírce mám aktuálně necelých tři sta kousků. Za ten nejdražší jsem zaplatil dvanáct tisíc. Dodnes si pamatuji, jak napínavá byla dražba. O autíčko měl zájem ještě jeden pán a předháněli jsme se, čí nabídka bude konečná. Vyhrál jsem a domů si nesl luxusní kousek. Takto drahých modelů mám ve sbírce jen pár. Obvyklá cena za kus se pohybuje okolo dvou tisíc korun.
Jenže doma celé roky před manželkou upravuji ceny. Anička se o auta nezajímá, a tak když jí nový kousek ukážu se slovy: „Aničko, podívej, novinka! A sehnal jsem ho na internetu lacino. Jen za pět stovek,“ nový kus mi pochválí a víc se o to nezajímá. Sbírku mám vystavenou ve sklepě, kde mám svou místnost. Udělal jsem si tam takový kutloch. Na zdech jsou navrtány police, kde mám vystavené své mazlíky. V místnosti pak gauč a stůl s počítačem.
Propočítávám si cenu sbírky
Tím, že Aničce celý život upravuji ceny modelů, myslí si, že má sbírka cenu asi sto tisíc. Nedávno jsem si ale uvědomil, že nemládneme, a kdyby se mi něco stalo, Anička by byla schopná v domnění, že se jedná jen o nějaké hračky, darovat autíčka nějakému dítěti nebo to celé prodat hluboko pod cenou. Celý život si myslí, že jsem jen blázen, který má rád autíčka. Velký kluk s duší dítěte.
Jenže opak je pravdou. Je to sbírka. Některá auta za dobu, co je vlastním, zdvojnásobila cenu. Vedu si deník, kam zapisuji hodnoty všech aut. Pořizovací cena mojí sbírky se pohybuje těsně nad hranicí půl milionu, ale ta tržní je daleko vyšší. Když mám čas, dívám se na prodejní ceny některých svých kousků. Jedno auto jsem pořídil před deseti lety za tisícovku včetně papírové krabičky. Jen cena té papírové krabičky je dnes pět tisíc a samo autíčko se prodává za čtyři tisíce. Můj set má navíc jako komplet daleko vyšší cenu.
Musím jít s pravdou ven
Za tři měsíce jdu na operaci s nohou. Ne, že bych byl strašpytel a obával se komplikací, ale straší mě, že kdyby se něco stalo, manželka mou sbírku v nevědomosti znehodnotí. Začal jsem tedy pracovat na jejím soupise. Pečlivě jsem si po celou dobu evidoval pořizovací ceny a teď k tomu dohledávám na internetu ceny tržní. Pro jistotu, aby Anička v případě potřeby věděla, jaké jsou reálné ceny.
Jen musím najít vhodný okamžik, kdy na ni vše vybalím. Znám svou ženu, nebojím se hádky nebo špatné nálady. Jen bude hodně překvapená. Možná nemile, kolik peněz jsem odkláněl z rodinného rozpočtu. Ale naštěstí jsem v tomto směru klidný. Rodinu jsem materiálně zabezpečil, na dovolené jsme jezdili, holky měly vše, co chtěly, a já mám sbírku. Takže vyrovnaný stav. Až dodělám soupis, předám ho Aničce a vše jí vysvětlím. Rozhodně to udělám před nástupem do nemocnice. Je to moje celoživotní dílo, tak musím pojistit jeho zachování.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
