Facebook
Instagram
Jitka se na seznamce dala dohromady s manažerem Jardou. Sebevědomí mu nechybělo, ale na společné dovolené se choval jako blbec, a nakonec vyšlo najevo, že by si pro korunu nechal koleno vrtat.
Dorazila jsem na schůzku a Jarda na mě celou dobu obdivně koukal. Nešetřil lichotkami. Evidentně měl o mě velký zájem. Už při loučení se snažil dohodnout další setkání.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají
Ještě, než jsem dojela domů, přišla mi zpráva od Jardy, že jsem ho okouzlila. Ani ne za pět minut dorazila další, kde mě zval do nejdražší restaurace ve městě. Tam se na mě snažil udělat co nejlepší dojem. Bez obalu mi řekl, jak vysokou výplatu má. Když vybral víno, nezapomněl upozornit na jeho cenu. Povídali jsme si několik hodin a řeč rozhodně nestála. Zaplatil útratu a opět mi zopakoval, jak moc jsem úchvatná.
Na další schůzku jsem ho pozvala já a navštívili jsme kino a poté si dali večeři. Vše jsem samozřejmě zaplatila já. Začali jsme spolu randit. Sex s Jardou byl podprůměrný. Nesnášel orální sex. Nechtěl zkusit jinou polohu než misionářskou a nerad se líbal. Přesto jsem se do něj zamilovala, protože mi s ním bylo fajn. Asi po dvou měsících jsme se dohodli, že spolu pojedeme na týden do Švýcarska.
Před dovolenou chtěl, abychom vše platili napůl
Nastoupila jsem k Jardovi do auta a vyrazili jsme. Ještě než jsme překročili hranice, Jarda otevřel téma peněz. Podíval se na mě a řekl: "Jituško, jen aby mezi námi bylo jasno. Benzín, ubytování, jídlo a vstupné jedeme napůl. Každý večer uděláme vyrovnání." Usmála jsem se na něj a uklidnila ho, že si umím peníze vydělat a platební kartu s sebou mám. Dojeli jsme na první čerpací stanici v Rakousku a Jarda vystupoval, že jdeme na kávičku a něco dobrého k tomu.
Neuplynuly ani dvě hodiny a už jsme seděli v restauraci na jídle. Jarda si dal dvě porce a vypil k tomu tři nealko piva. Já snědla zeleninový salát a stačila mi jedna minerálka. Samozřejmostí byla káva a zákusek. Já bohužel zákusky nejedla. Pak následoval nějaký program a končil v restauraci, kde jsme si dali večeři. Jarda opět snědl velký hovězí steak, hranolky a zeleninový salát, který byl v menu jako samostatné velké jídlo. Já měla opět jen zeleninový salát.
Místo zážitků jsme se jen cpali po restauracích
Takto to probíhalo celý týden. Po opulentní snídani jsme se pomalým tempem procházeli po městě, skočili do auta a přemístili se do jiného městečka. Káva, oběd, procházka a večeře. Mně by stačilo pouze jedno jídlo v restauraci denně a zbytek bych pořešila tak, že bych si koupila sendvič. Jarda byl jiný a na můj návrh přistoupit nechtěl. Miloval dobré jídlo. Denně jsme utratili naprosto nesmyslné peníze za stravování. Jarda snědl za den čtyři hlavní chody a dva zákusky. A já ze všeho platila polovinou.
Po návratu mi Jarda poslal kalkulaci posledního dne a cesty. V ní stálo, že do vyrovnání nezapočítává cenu, kterou mu strhla banka za výběr z automatu ve výši 250 korun. Finančně jsem se s ním vyrovnala, ovšem nadšení novým přítelem se ocitlo na bodu mrazu. Za celý týden ve Švýcarsku jsem neměla pocit, že jsem něco z této krásné země viděla, protože jsme neustále seděli v restauraci. Navíc jsem neustále dotovala Jardovo obžerství. To mu nespravedlivé nepřišlo, ale nezapomněl zmínit, že po mně nechce polovinu za výběr peněz z bankomatu.
Vše jsem mu napsala v e-mailu a v závěru mu sdělila, že už se s ním nechci vídat. Že ráda cestuji jinak a v této oblasti bychom si nerozuměli. Nechápal mě. Dovolená se mu líbila a já byla v jeho očích žena, která má pokřivený vztah k penězům.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
