Facebook
Instagram
Zuzana věděla, že životní náklady její rodiny rostou, ale nemyslela si, že bude muset šetřit až tak moc, jak to požadoval manžel. Po nějaké době zjistila, že on plánuje využít úspory s jinou ženou.
Nemůžu říct, že jsme sotva vycházeli s penězi, protože to není pravda. Měli jsme dost na normální život, ale ne na velké výstřelky, které si užívali mnozí z našich přátel. Můj manžel Zdeněk (40) je dispečer a já pracuji v kanceláři soukromé univerzity. Vyděláváme celkem slušně a teoreticky bychom měli být spokojeni.
Ale jen teoreticky. To, co mohlo před pár lety vypadat jako slušné peníze, už dávno sežrala inflace. A zvyšování platů nestačí na rostoucí ceny v obchodech a na rostoucí účty za plyn, elektřinu, vodu a odpad. Bylo by to jiné, kdybychom neměli hypotéku. Nedávno se splátka dramaticky zvýšila, takže jsme museli začít utahovat opasky.
Štěpánka (25): Můj přítel neumí šetřit, svým chováním žene náš vztah do záhuby
Náš rodinný rozpočet se začal komplikovat
"Zuzano, v mé firmě se dělají škrty. Šéf má méně zakázek, náklady na daně a odvody rostou, takže nemůžeme v dohledné době počítat s prémiemi," postěžoval se mi Zdeněk před nějakým časem.
Zrovna jsem smažila řízky, brambory se vařily a těstoviny na polévku nebezpečně bublaly, což naznačovalo, že jsem měla plné ruce práce. Opravdu si vybral skvělý čas na vážnou debatu o našich rodinných financích.
"Dobře," odsekla jsem. "Pobavíme se o tom večer, až děti půjdou spát. Vidíš, že se teď musím soustředit na vaření, protože ty v kuchyni nehneš ani prstem," řekla jsem vážně.
"To je ženská práce, já přece pracuju," opakoval stále.
Jako bych byla šťastná žena v domácnosti a ne žena, která každé ráno běhá na univerzitu. Mám na starosti tisíc kancelářských úkolů a děkana, který je skvělým odborníkem ve svém oboru, ale jako pravý akademik vůbec nechápe každodenní byrokracii. A studenty, kteří vždy klepou na dveře mimo úřední hodiny s prosbou, že "potřebují jen chvilku"...
Můj manžel si začal stěžovat
"A mimochodem..." pokračoval Zdeněk, zjevně odhodlaný dokončit náš rozhovor právě teď. "Musí holky opravdu chodit na tolik kroužků? Proč se Alice musí učit španělsky? Je jí teprve deset, má ještě čas učit se jazyky. Teď by měla oblékat panenky a hrát si na dvoře. A co Karolína? Jezdí na plavání se školou, to musí ještě mít plavání navíc?" mluvil s nějakou urputností v hlase.
Jasně, odhlásím naše dcery ze všech mimoškolních aktivit a pošlu je na prolézačky před domem, protože můj manžel si myslí, že je lepší ušetřit peníze za druhý jazyk nebo plavání, než investovat do budoucnosti našich dětí.
Nakonec se mi podařilo vystrnadit Zdeňka z kuchyně s příslibem, že večer rozhovor dokončíme. Když holky šly spát, rychle se vrátil k řečem o nutnosti šetřit. Nenechal mě ani umýt si vlasy, i když jsem byla opravdu unavená a poslední, co jsem potřebovala, byla analýza našich rodinných financí.
Musela jsem začít šetřit
Zdeněk to nevzdal. Dokonce připravil tabulky a grafy, tvrdil, že je musím analyzovat. Udělal plán úspor, kde se snažil vyškrtnout co nejvíce výdajů.
Chápala jsem, že divoká inflace vážně narušila náš rodinný rozpočet. Ale opravdu bych měla šetřit na logopedovi nebo zubaři pro děti? Nebyli jsme ještě v tak zoufalé situaci. Raději bych se vzdala kadeřníka, kosmetičky nebo mých občasných výletů s kamarádkami do vinárny, než abych neposkytla svým vlastním dětem odpovídající životní úroveň.
Nakonec jsem slíbila, že se pokusím omezit naše každodenní výdaje, ale budu to dělat s rozumem.
Manžel chce, abych kupovala levné a horší věci
"Vyděláváme přece celkem dobře. Těžko nazvat rodinnou dovolenou jednou za rok, školní výlety nebo rodinný výlet o víkendu výstředností," stěžovala jsem si v práci kolegyni. Souhlasila se mnou. Bylo jí divné, že se Zdeněk začal chovat takhle.
"Stále říká, že musíme snižovat náklady. Dokonce začal počítat moje nákupy potravin. Místo našich oblíbených jogurtů přinesl nějaké levnější náhrady. Řekl, že mražená zelenina je stejně dobrá jako čerstvá a mnohem levnější. Dokonce si stěžoval na párky, že jsem je koupila příliš drahé," pokračovala jsem a kolegyně vykulila oči.
"Tvůj manžel? Vždycky kupoval drahé věci a značkové oblečení. Všichni naši přátelé se smáli, že Zdeněk by si ani na grilování na chatě nevzal tepláky, pokud by neměly správnou značku," zasmála se kolegyně. Ale pak se na mě rozpačitě podívala, jestli nepřestřelila.
"To je v pořádku, vím to, a stejně jako ostatní jsem se smála jeho snobským názorům. Ale teď trvá na tom, že musíme všichni šetřit. Kdybychom opravdu byli v zoufalé situaci, pravděpodobně bych souhlasila. Ale vyděláváme a nechci šetřit na vzdělání nebo zálibách dětí," dodala jsem smutně.
Náš život se změnil
Od té doby se můj život změnil v neustálý boj o peníze s manželem. Začal nakupovat sám a nosil domů levné věci. Lovil ve slevách, takže nejednou jsem musela vyhodit zkažené maso nebo sýry, kterým po jednom dni končila trvanlivost.
Zdeněk si také stěžoval, když jsem si koupila nový kosmetický přípravek. Dokonce jsem ho slyšela vysvětlovat holkám, že jsme v obtížné finanční situaci a musíme šetřit na nákupech.
Byla jsem velmi naštvaná, ale všimla jsem si, že na náš společný účet skutečně přichází méně peněz. Můj manžel nejenže přestal dostávat prémie, které byly významným příspěvkem do rodinného rozpočtu, ale jeho základní plat asi také klesl. Bylo to trochu zvláštní, ale neřešila jsem to hlouběji.
Trochu mě to vyděsilo
"No, sama to vidíš, je krize a šéf dělá škrty. Musel jsem souhlasit se snížením platu, jinak by mě vyhodil. Je dobře, že mám aspoň tolik. Mnoho lidí od nás buď skončilo na ulici, nebo přešlo na minimální mzdu," vysvětloval mi vážně manžel. "Teď vidíš, že jsem si nedělal legraci s tou nutností šetřit," dodal a já mu začala v duchu přitakávat.
Vzala jsem si k srdci nutnost úspor, omezila zbytečné výdaje. Začala jsem si doma dělat manikúru. Koupila jsem barvu na vlasy a požádala sestru, aby mi ji nanesla. Do práce jsem si začala nosit sendviče a saláty připravené doma. Už jsem si nevyrážela bezstarostně na kávu nebo rychlý oběd.
"Víš, oběd uvařím doma a bude mnohem zdravější. A v té naší kavárně jsem každý měsíc nechala opravdu pěknou sumu," vysvětlovala jsem kolegyni. Chápavě přikyvovala, snad si myslela, že jsme se dostali do dluhů.
Zjistila jsem pravdu
Tak jsem žila několik měsíců. A pravděpodobně bych pokračovala v šetření na každém kroku, kdyby nedošlo k náhodnému setkání. V obchodě jsem narazila na Marii (35), která pracuje se Zdeňkem v jedné firmě. Seznámily jsme se jednou na firemní akci a padly si do oka. Zeptala jsem se na zhoršující se výdělky a ty škrty.
Marie vykulila oči a vysvětlila mi, že na trhu je krize, ale oni si vedou docela dobře. "Firma se rozšiřuje, šéf koupil nové kamiony a podepsal velmi výhodnou smlouvu na mezinárodní dodávky. Nedávno celé oddělení dostalo opravdu velké prémie. Co vím, tvůj Zdeněk dostává každý měsíc prémie, protože vždy splní plán," řekla a já byla ohromená...
Peníze odkláněl pro milenku
Už jsem věděla, že něco není v pořádku. Když jsem se vrátila domů, sedla jsem si k manželovu notebooku. Protože jsem nikdy nekontrolovala jeho historii, Zdeněk nepoužíval žádná hesla. Rychle jsem objevila výpisy z jeho druhého účtu. Ten chytrák si otevřel samostatný účet, kam se ukládaly všechny jeho prémie a část platu. Musel se nějak domluvit s šéfem, aby rozdělil jeho plat tak, že na náš společný účet šla jen menší část.
Provedla jsem krátké pátrání v jeho firmě. A co jsem zjistila? Můj milovaný manžel měl už dlouho milenku. A zdá se, že šetřil peníze, aby mohl začít šťastný život s ní. Mě a holky nutil šetřit na všem, aby měl co nejvíc peněz na svůj nový začátek. Dokonce prodal velmi drahé šperky, které jsme dostali od jeho matky jako svatební dar.
Nepřiznala jsem, že něco vím, místo toho jsem našla jednoho z nejlepších rozvodových právníků ve městě. Slíbila jsem si, že společně toho ničemu necháme jen ve spodním prádle. Ať teď své milence řekne, že má kupovat nejlevnější párky s končící trvanlivostí, ne svým vlastním dcerám...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
