
Zatímco kamarádka dostává od štědrých rodičů statisícové obálky jen tak pro radost, pro Jitku je každá návštěva u vlastní rodiny ponižující lekcí z odmítnutí. Její matka sice sedí na balíku peněz, ale Jitce s dětmi odmítá podat pomocnou ruku v době, kdy to nejvíce potřebují. Místo finanční podpory v mládí jí servíruje jen cynické poznámky o tom, jak si má počkat, až všichni umřou.
Setkání s kamarádkou Evou mi nesedlo. Opět ve mně vzbudilo závist. Dvě hodiny jsem poslouchala o tom, že Eva dostala od rodičů sto tisíc korun. Jen tak. Ani jí to nedali na nic konkrétního. Prostě pro radost. A Eva v mé přítomnosti nahlas vymýšlela, zda pojede na dovolenou nebo si nakoupí značkové oblečení.
Kamarádka se uměla narodit do skvělé rodiny
„Dost mě rodiče překvapili. Normální návštěva a oni v závěru vytáhli obálku a dali mi peníze. Prý pro radost,“ usmívala se od ucha k uchu kamarádka Eva. Celé dvě hodiny se bavila jen o penězích. A to má ještě dva sourozence a předpokládám, že i oni dostali peníze. Takže musím uznat, že její rodiče jsou obdivuhodní. Nejen že jsou štědří, ale za svůj dar nic nepožadují.
Ani pozornost, ani nediktují obdarovanému, za co má peníze utratit. A to není jediná finanční pomoc, kterou Eva od rodičů obdržela. Asi před pěti lety dostali všechny děti automobil. Jen tak. Nové auto, aby prý jezdili bezpečně. Je pravdou, že její rodiče prodali nějaký pozemek v lukrativní části města, ale mohli si peníze nechat a užít si je. Ale to ne, rozdali je svým dětem, aby si je ve zdraví užili.
To já jsem od rodičů neviděla korunu
A kdysi dostala Eva i slušnou částku na nákup bytu. Sice si s manželem museli vzít menší půjčku, ale finanční pomoc rodičů byla víc než štědrá. Prostě její rodiče se v mých očích chovají bezvadně a přesně takto bych očekávala, že se budou chovat moji rodiče. Jenže to ne. A přitom jsem jedináček. Ale moji rodiče sedí na penězích a nepustí ani korunu. Kdysi rodiče postavili dům a skoro na celou stavbu se složili jejich rodiče z obou stran.
Celé dětství jsem od mamky poslouchala, co vše jim kdo koupil. A pak jsem se vdala. Rodiče mi zaplatili svatbu a jako svatební dar jsem dostala sadu talířů. A to bylo vše. Rodiče věděli, že si s manželem bereme vysokou půjčku na koupi bytu. Nic, rodiče dělali, že to nevidí. Dlouho jsme s manželem neměli auto. A rodiče si vozili zadky v novém automobilu. A svůj vozový park pravidelně měnili.
Slova, která mě ranila
Jednou na návštěvě jsem rodičům řekla, co vše dostala kamarádka od svých rodičů a jak moc její rodině finanční pomoc pomohla. Matka se na mě podívala a řekla mi: „Neboj se, jednou zdědíš hodně peněz.“ Podívala jsem se tenkrát na svou matku a odpověděla jí, že chci, aby byli na světě ještě dlouho a že bych byla vděčná, kdyby mi finančně trochu pomohli nyní, kdy jsem mladá, zdravá a kdy by mi to zvýšilo kvalitu rodinného života. A obzvláště, když jsou děti v pubertě.
Matka zavrtěla hlavou a sdělila mi, že ona má svoje peníze ráda a nehodlá se jich vzdát. Ale že jednou přijde můj čas. Peníze rodičů si nenárokuji, ale na druhou stranu mám pocit, jako by matku těšilo, že má mnoho peněz, že jí v životě rodiče pomohli a ona mě snad trápí tím, že mi neustále říká, že jednou zdědím balík.
Ale jednou...to mi to třeba už bude k ničemu. Já bych ráda třeba na dovolenou s dětmi teď. Ráda bych podnikla s rodinou cestu, na kterou bychom nezapomněli. Třeba na jiný kontinent. Něco, o čem bychom hovořili ještě za několik let. Matka mé sny nedokáže pochopit a mě pro změnu štve, že se ze mě stala závistivá žena a své kamarádce závidím její štěstí a peníze.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




