Julie (29): Manžel se nezvládl týden starat o domácnost. Přehodnotil názor, že kdo vydělává méně, má doma sloužit

Můj muž byl přesvědčený, že když vydělává víc peněz, měla bych po práci převzít ještě službu hospodyňky. Jenže pak mě povýšili a já mu ukázala výplatní pásku. Zkusil si to týden a uznal, že jde o otročinu.

Alena (40): Zatímco já táhla domácnost, manžel se stylizoval do role synova nejlepšího kamaráda. Skončilo to velkou ostudou

Rozvod a hned svatba

Když jsem poznala Libora, byla jsem hned zamilovaná. Připadal mi empatický, vtipný a zkušený. Právě se rozváděl, spadl mi kámen ze srdce. I on se do mě okamžitě zamiloval, tudíž došlo po rozvodu na naši svatbu. Bylo to rychlé, ale spontánní a vášnivé.

Po roce jsem trochu vystřízlivěla a musela uznat, že můj manžel je asi zvyklý nehrábnout doma vůbec na nic. Občas uvařil fajn jídlo, to je tak vše. Když jsem mu to zprvu se smíchem na rtech vyčítala, měl jasný názor. „Mám hodně práce, vydělávám dost a tohle už nestíhám. Ty to zfoukneš jedna dvě.“

Protočily se mi panenky. Nechtěla jsem ale rozpoutat hádku. Rozhodně jsem ale neměla v plánu takto žít. Kdybych náhodou vydělávala víc, začne snad umývat okna a nádobí nebo vynášet odpadky? Vsadím se, že ne. A protože jsem mu zatajila moje brzké povýšení, čekalo ho nepříjemné překvapení.

Alena (55): Nechala jsem manžela samotného a odjela na týden k sestře. Udělal z našeho domu chlív a pozval tam cizí ženu

Šéfová na plný úvazek

Uspořádala jsem oslavu, kde jsem mu oznámila svůj kariérní postup. „Tady je moje smlouva. Odteď přebíráš domácnost. Budu toho mít hodně.“ Koukal jako puk. Nemohl říct ani slovo. Opravdu jsem pak byla často v práci i do večera a schválně jsem nechala doma všechno ladem.

Hromady prádla u sušičky, všude špinavé nádobí, koberec plný drobků a lednice se zbytky jídla. Manžel se toho zprvu statečně chopil. Po práci se snažil vytírat a žehlit, ráno jezdil na nákupy a venčil psa. Večer odpadal zdrchaný do postele. V noci sténal, měl noční můry. Mluvil cosi o nepořádku.

„Už nemůžu, to nejde zvládnout,“ stěžoval si po týdnu. „Tak nechoď s kolegama na obědy a vyřizuj domácnost. Nemusíš chodit třikrát týdně do fitka, stačí ti běhání. Nějak na to přijdeš,“ odpálkovala jsem ho. Také řeším nákupy přes oběd a odsouvám záliby na víkend.

Jana (37): Po návratu ze služební cesty jsem našla byt v troskách. Byl to budíček pro náš vztah

Jeho teorie neprošla

Došlo na debatu, po níž jsme si práci doma spravedlivě rozdělili. Těch pár tisíc, co beru navíc, manžela vyšly draho. Stejně musel uznat, že o peníze tu nejde. „Připadal jsem si jako něčí otrok. Byla to další šichta navíc.“ Musela jsem se smát. A takto žije dobrovolně mnoho žen a ještě se chlubí, že jim to vyhovuje a dělají to rády. Po práci dělat služku, jako by pán tvorstva nemusel hnout prstem. Třeba moje kamarádka, která mě nechápe.

„Já se ráda postarám o rodinu, nejsem z toho vyčerpaná. Dnes je každá líná.“ Její poselství dcerám je smutné, možná jí to nikdy nedojde. Domácnost je pro oba a volný čas se dá strávit jinak než s hadrem v ruce nebo vařením. Třeba sebevzděláváním nebo poznáváním nových věcí.

Jana (49): Celé roky jsem mlčela a sbírala manželovy špinavé ponožky z podlahy. Nakonec jsem udělala něco, co vůbec nečekal

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].