Kamil Střihavka o 38letém manželství s ženou Evou, roli dvojnásobného dědečka i rodinném vztahu s Davidem Kollerem

Zpěvák Kamil Střihavka navštívil talk show LifeeTalk. Na snímku s redaktorkou Lifee.cz, Veronikou Novákovou.Zpěvák Kamil Střihavka promluvil nejen o svých televizních ikonách.Kamil Střihavka oslaví příští rok šedesáté narozeniny.Kamil Střihavka už je dvojnásobným dědečkem.+ 10 fotek+ 11 fotek

Zpěvák Kamil Střihavka (59) je tátou dvou dcer, Evy (33) a Terezy (28), přičemž s manželkou Evou tvoří pár neskutečných 38 let. V rozhovoru pro Lifee.cz zpěvák promluvil o tom, jak si zvyká na roli dvojnásobného dědečka, ale také jak do rodiny přijal muzikanta Davida Kollera (63). Které ikony ho provázejí životem? A jak vypadá zákulisí jeho televizního pořadu Ikony Kamila Střihavky? 

Veronika Nováková
Veronika Nováková 01. 02. 2024 05:00

Zpěvák Kamil Střihavka (59) už je dvojnásobným dědečkem a muzika, ta rozhodně zůstane v rodině – jeho starší dcera Eva má totiž dvě děti, holčičku a chlapečka, se synem muzikanta Davida Kollera, Adamem. Jak nám zpěvák prozradil, návštěvu hračkářství si teprve teď pořádně užívá.

"Komunikujeme s vnoučkem jinak, než jak jsem komunikoval s děvčaty. Vzpomínám si, že když jsem chodil do hračkárny, tak jsem zasmušile minul autíčka a náklaďáky, meče a samopaly. Musel jsem to ohnout doleva a tam jsem nakupoval ty poníky, které jsem s nimi potom musel česat," vzpomíná s nostalgií v hlase Střihavka.

Kamil Střihavka o svých hudebních ikonách

Kamile, od ledna vás pravidelně vídáme na obrazovkách České televize ve třetí řadě pořadu Ikony Kamila Střihavky. Jak si vysvětlujete tak velký divácký zájem?
Je to desetidílný hudebně-dokumentární cyklus, takový medailon osobností česko-slovenské hudební scény, které se zapsaly do historie. Tvůrčí tým je o dvou lidech, moje maličkost a můj dlouholetý kamarád Miloslav Levek, který je režisérem pořadu a autorem námětu. On za mnou přišel s tím, jestli bychom neudělali podobný typ pořadu. Já ten tvůrčí tým doplňuji tím, že píšu scénáře, dělám dramaturgii pořadu a také jím provázím jako průvodce. Celý ten cyklus je o tom, že chceme představit osobnosti česko-slovenské hudební scény trošku jinak, než jak je znají fanoušci z médií nebo z koncertních pódií.

To není lehký úkol.
Koncept je postavený na tom, že za nimi jezdíme k nim domů. Ať už do jejich domácích studií, točíme v obýváku nebo na zahradě. Je to barevné, výpravné a snažíme se, aby to bylo nejen zábavné, ale aby se člověk o těchto osobnostech dozvěděl víc. Příprava je obrovská. Po mé vlastní zkušenosti s mediálními výstupy se chci vyvarovat toho, abych se svých dlouholetých kamarádů ptal na otázky, které slýchají pořád dokola, po celou dobu své kariéry. Přiznávám, že je těžké najít téma, na které by ještě neodpovídali.

Alespoň z druhé strany vidíte, jak to máme my novináři mnohdy obtížné.
To je pravda, trošku jsem nakouknul i do této profese. Příprava spočívá hlavně v tom, že si o dané osobnosti zjišťuji všechno to, co ještě nevím. Pustím si a přečtu strašně moc rozhovorů, abych se vyhnul povrchním otázkám. Všichni nám zatím vyšli vstříc a v tuto chvíli máme natočených třicet dílů. A protože naši hosté nejsou v cizím prostředí a nebaví se s cizím člověkem – v podstatě s kamarádem a s kolegou z hudební branže – tak se nám uvolní a za chvíli zapomenou, že jsou kolem nás kamery. Je to zkrátka přátelský dialog mezi kolegy a kamarády. Mnohdy se nám dokonce otevřou a jsou vstřícní natolik, že při střihu musíme s Milošem sáhnout po jakési cenzuře. Byl bych totiž nerad, kdyby se některé emocionální výlevy dostaly na veřejnost. Chráním je.

Je nějaká ikona, u které litujete, že už ji nemůžete do svého pořadu pozvat?
Je jich bohužel hodně. Nechci jmenovat, protože bych v návalu emocí na někoho zapomněl. Je jich velká spousta, ale i to přináší život. Je mi to moc líto, že už si s nimi takhle přátelsky o hudbě, tvorbě, životě už nepopovídám.

Kde všude si můžeme vaše Ikony pustit?
Vysílá se každý pátek ve 20.15 na ČT Art. Pro tento pořad už je to tradiční čas i datum. Dílů je deset, takže to bude deset pátků a všechny díly se také dají dohledat na iVysílání. V podstatě to stačí zadat do vyhledavače.

Kamil Střihavka jako táta a dědeček

Máte pocit, že jste ikonou pro své dvě dcery, Evu a Terezu?
Zaprvé si nemyslím, že bych byl nějakou výraznou ikonou, ale ten věk, kdy vás děti obdivují a jste pro ně ikonou – nemusíte být nutně známá tvář – ten už je dávno pryč.

Tatínci jsou pro své dcery stále ikonami, není to tak?
Opět se to vrací, teď to vidím u svého vnoučka. Od čtyř let, kdy děcko začíná komunikovat a vnímat věci kolem sebe, nasávat, tak pro ně jste vedle rodičů obrovským vzorem a ikonou, vzhlíží k vám. To je krásné období. Ale všechno se to potom věkem vytratí do pěny dní.

Co vám dodávalo a dodává motivaci být lepším tátou a potažmo dědečkem?
Od svých souputníků často slýchávám: „Teprve teď si užíváš, viď? Vnoučka a dětí.“ To jsou ale hrozné předsudky. Říkám, že to není pravda, protože dětí jsem si užíval i tehdy. V současné době mám navíc možná víc práce, než jsem měl tehdy. Přesto věnuji veškerý volný čas svým vnoučatům, stejně jako jsem ho věnoval svým dětem. Užívám si to úplně stejně a nevidím v tom rozdíl. Myslím, že si tím občas někdo alibisticky ospravedlňuje, že si na své děti nenašel čas. Myslím, že jsem své dvě dcery o nic neošidil.

Máte dvě vnoučata, holčičku a chlapečka. S výchovou chlapce ale zkušenosti nemáte, je to pro vás v něčem jiné?
Určitě. Je to moc hezké. Komunikujeme spolu jinak, než jak jsem komunikoval s děvčaty. Vzpomínám si, že když jsem chodil do hračkárny, tak jsem zasmušile minul autíčka a náklaďáky, meče a samopaly. Musel jsem to ohnout doleva a tam jsem nakupoval ty poníky, které jsem s nimi potom musel česat. Díky své ženě, která všechny věci nevyhodila do sběru, ale uchovala je, tak jsem objevil, že ty naše holky vlastně měly dvě plné bedny autíček. Asi jsem je tak trochu tlačil i do těchto věcí. Ale nijak je to nepoznamenalo.

U vás musí být strašně živo. Teď jste díky své dceři Evě příbuzní s Davidem Kollerem z kapely Lucie.
Ano, jsme rodina.

Jak to vypadá, když se tahle rodina sejde? Asi se hodně muzicíruje?
Doufám, že se muzicíruje ve všech rodinách. Říká se, že co Čech to muzikant. Na druhou stranu, ono těch sešlostí moc není. Když se oslavují narozeniny – ať už Davidova syna, který je stejně starý jako jeho vnuk – je to moc hezké, že se rodina takhle rozšířila. Jsem za to moc rád, vždycky jsem si přál, aby nás bylo hodně.

Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděl, že bude David Koller váš příbuzný?
Z koncertů jsme se znali třicet let. David s tím přišel sám. Na nějakém benefičním koncertu jsem ho potkal na chodbě, mohlo to být v Rudolfinu, a on na mě z dálky volal: „Nazdar, rodino!“ Podotýkám, že je to už dvacet let. Říkal jsem: „Co to meleš, jaká rodina,“ a on na to: „Tvoje dcera chodí s mým klukem!“ Odpovídám: „A to z nás dělá rodinu?“ No, ale byl prorokem. Už se to stalo. Před patnácti lety už jsme se takhle nazývali. Když jsem Davida pozval na své divadelní představení Tolik hlav, které jsem uváděl na Baráčnické rychtě, tak jsem na rezervovanou sedačku napsal: „David Koller, rodina.“ David je moc fajn.

Nabízí se nějaká hudební spolupráce. To neplánujete?
Myslím, že oba máme práce dost. Že z nás sňatek našich dětí dělá rodinu, to zase neznamená, že spolu okamžitě musíme vydávat nějaké duety. Je pravda, že loni 28. prosince jsem pozval Davida jako hosta svého tradičního povánočního koncertu – bývá to každoročně jediný pražský koncert. Přišel tedy jako host a bylo to moc milé. David je nejen skvělý společník, ale zároveň profesionál. Příjemné to bylo pro mě i pro fanoušky.

Kamil Střihavka je 38 let spokojeně ženatý

Jste jeden z mála mužů v českém showbyznysu, který má dlouhotrvající a spokojené manželství. Jaký je váš recept?
Je to pravda, 38 let. Nečekejte žádné rady, do tohoto se pouštět nebudu, to je tenký led. Myslím, že každý to má jinak. Ne každý má štěstí, že natrefí na někoho, s kým chce zestárnout. Všechny ty rozchody a rozvody jsou legitimní. Já jsem šťastný, že nás to minulo. Samozřejmě, že nějaké krizičky tam byly. Nicméně moje žena to se mnou vydržela. Já ji za to v posledních letech nosím na rukou a budu tak činit až do skonání světa.

Je vaše žena vaší ikonou?
Rozhodně. Ikonou, motivací a parťákem pro život.

Dočetla jsem se, že je pokrevní příbuznou herečky Lídy Baarové.
Ano, také po ní v genech zdědila tu krásu.

Využívá toho ve svůj prospěch?
Ne, určitě ne. Tento příběh už proběhnul a některá média se toho snažila využít. Já se odjakživa snažím nejen děti, ale i svoji ženu nechat stranou mediálního humbuku. V uvozovkách se je snažím chránit. Hlavně děti – když byly malé, tak jsem neměl potřebu, aby věděly, že jejich tatínek je populární. Všechno je pomíjivé a já jsem nechtěl, aby měly třeba nějaké problémy ve škole. Kolektiv dětí, které jsou bezprostřední, dokáže občas i ublížit. Nic z toho se tedy neděje a to, že si chráním své soukromí, platí dodnes.

Jaký typ žen se vám líbí? Blondýnky, brunetky, zrzky?
Z každé ženy něco vyzařuje. Je to o tom, jaké vysílá signály a nakolik je moje radary zachycují. Je to komplexnější a určitě to není jen o barvě vlasů.

Co byste nám ženám poradil ve vztahu k vám mužům?
Buďte na nás hodné! Máme toho hodně, potřebujeme taky trošku polaskat, pohladit a konejšit.

O čem dalším promluvil Kamil Střihavka:

  • Jak pečuje o své dlouhé vlasy
  • Proč si nechal vlasy narůst
  • Kdy plánuje své dlouhé vlasy ostříhat
  • Zda si svůj pořad Ikony Kamila Střihavky sám pouští
  • Na jakém principu zpěvák cenzuruje jednotlivé díly
  • Zda se sám považuje za ikonu

Na fotografie z natáčení talk show LifeeTalk a z natáčení pořadu Ikony Kamila Střihavky se můžete podívat v naší fotogalerii.

Související články

Další články