Karolína (65): Odešla jsem od manžela a snacha mě označila za špatný příklad pro děti. Prý jim rozbíjím rodinu

Byla jsem vdaná dvakrát, mezitím jsem měla ještě jiné vztahy a před pár lety jsem se rozhodla, že už toho mám všeho plné zuby. Chci mít v důchodu klid a ne se starat o stárnoucího, mrzutého mužského, který mi bude dělat ze života peklo. A myslela jsem si, že rodina to pochopí.

Šimon (42): Manželka skončila v nemocnici a náš rodinný systém se sesypal jako domeček z karet

Moji synové to přijali

Moji dva synové z prvního manželství se k tomu postavili dospěle. Bylo jim to líto, druhého manžela Radima si po dvaceti letech našeho manželství zamilovali, zvykli si na něj a i jeho dvě děti, syna a dceru, brali jako součást rodiny. Říkala jsem jim, že se nic měnit nemusí, ale všichni víme, jak to v životě chodí.

Radimovy děti se k mému rozhodnutí odejít od jejich táty nepostavily tak nadšeně a klidně, ale nakonec jsem to i s nimi vysvětlila. Upřímně jsem si myslela, že to zvládneme a budeme dál rodina, i když nebudu žít s Radimem v jedné domácnosti.

Ale jedna z mých dvou snah, manželka Radimova syna, to vůbec nepřijala a nepochopila. Už když jsem jí to říkala, tvářila se na mě, jako bych jí rozbíjela rodinu a nutila jejího manžela od ní odejít. Ale já chápu, že takové věci nejsou pro každého jednoduché, a tak jsem to nechala plavat.

Klára (26): Na kamarádčině svatbě jsem se vyspala s jejím švagrem. Teď mi nedá pokoj

Prý jsem špatný příklad pro děti

Když jsem měla narozeniny, pozvala jsem k sobě všechny svoje děti, tím jsem myslela i ty Radimovy, protože přeci jen jsem s nimi žila značnou část jejich života. Ale Radimův syn přijel sám. Když jsem se ho ptala, kde má rodinu, jen mávnul rukou, že se prý manželce nechtělo a není jí dobře.

Po oslavě jsem jí volala, abych se vyptala na její zdraví, a úplně mě překvapila. „Já k vám jezdit nechci a nechci, aby si z vás děti braly špatný příklad, když rozbíjíte rodinu.“ Byla jsem v absolutním šoku a nevěděla, co jí na to říct. Ani Radimův syn si s tím nevěděl rady, když jsem s ním mluvila.

Zatím to nechávám být a doufám, že přijde k rozumu, ale mrzí mě to. Nemyslím si, že by mě někdo měl soudit za to, jak se rozhodnu žít svůj život. S Radimem jsem neměla děti a rozešli jsme se v klidu. Není to přece její věc.

Štěpánka (60): Táta nám nechtěl koupit ani pořádné boty. Po jeho smrti jsme ale objevili zlatý důl

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].